Dětí jako smetí: Hrdý otec Karel V.

Karel V. vládl nejen velké říši, ale také početné rodině

04.08.2016 - Jana Ládyová



Karlovi spadlo do klína nejdříve v roce 1516 španělské království po smrti dědečka Ferdinanda Aragonského, ten vládl vlastně za dceru Johanu Šílenou, Karlovu matku. Po Maxmiliánově smrti roku 1519 se stal i císařem Svaté říše římské.

Dcera politička

Moc oblíbený nebyl ani ve Španělsku, ani v Říši. Není se co divit, narodil se v Gentu a Nizozemce preferoval i jako španělský král. Je zajímavé, že skoro neuměl německy a španělsky se taky musel doučit až v Madridu. Ženatý byl jen jednou a prý šťastně! Krásné Isabelle Portugalské, své sestřenici, nezahýbal! Vlastně to ani nebyl nevěrník! První známé nemanželské děti měl ještě před svatbou, a pak to roztočil až po Isabellině smrti.

K mnoha svým potomkům se hlásil. Nebyl to jen projev otcovské lásky, měl s nimi politické záměry. Dceru Markétu Parmskou, která se s jeho svolením směla podepisovat i jako Markéta Rakouská, dvakrát účelově provdal. Poprvé do Florencie k Medicejským. Manžel, který byl rovněž nelegitimní potomek, se stal obětí vraždy, a tak už v patnácti Markéta ovdověla. Těžce se smiřovala i s druhým sňatkem, s papežovým vnukem Ottaviem Farnese. O jeho život nikdo neusiloval, takže s ním musela vydržet přece jen déle a porodila mu dvojčata, dva syny. Sama pak na nemanželskou, byť císařskou dcerku udělala slušnou kariéru. Stala se místodržitelkou v Nizozemí. Nejen schopnou, ale i oblíbenou! 

  • Zdroj textu

    Otazníky historie Speciál 10

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci