Jak se rodí diamanty: Nezničitelné slzy bohů z nitra Země

12.03.2016 - Kateřina Vašků

Římský přírodovědec Plinius popsal v 1. století diamant jako „nejcennější nejen z drahých kamenů, nýbrž ze všech věcí na světě“. Minimálně v tom prvním se nemýlil


Reklama

Slovo „diamant“ se odvozuje od řeckého „adamas“, což znamená „nepřemožitelný“ či „nezničitelný“. A svému jménu zůstává tento nerost věrný. Jako součást řezných, brusných či vrtných nástrojů je skutečně nepřekonatelný. A vybroušený do podoby briliantu představuje jeden z nejoblíbenějších a nejdražších kamenů ve šperkařství.

Cesta z hlubin planety

Vývoj až k lesknoucí se ozdobě prstenů či náhrdelníků však rozhodně nebyl krátký – diamanty se zrodily v dávné minulosti, v některých případech před více než třemi miliardami let. Budoucí drahokamy vznikaly v hloubce 100 až 200 km pod povrchem Země, za teplot dosahujících až 1 300 ˚C a při tlaku více než 70 000 kg/cm². Usazovaly se v horninách, které působením hlubokých vulkanických erupcí postupně vystoupaly až k zemskému povrchu v podobě tzv. kimberlitu a lamproitu. Vytvořily se tak mohutné sopouchy – komínovité geologické útvary, jež se směrem dolů zužují. A právě v nich dnes diamanty nalézáme.

Drahokamy lze ze sopouchů dobývat hlubinnou těžbou, jde ovšem o velmi náročný a drahý postup: Na jeden karát (0,2 g) diamantu je potřeba vytěžit asi 250 tun horniny. Existuje však jednodušší způsob. Část diamantů se totiž vlivem erozí dostala i do moří a řek, odkud je můžeme získat odstraňováním písku a půdy, případně výkopy z mořského dna.

Z Indie do Benátek

Příběh lidské fascinace diamanty se začal psát v Indii ve 4. století př. n. l. Jak uvádí dobová daňová kniha, vzácné kameny se tehdy vyskytovaly v náplavech v jihoindické oblasti Golconda a byly velmi ceněné. Z Indie je pak přivážely do Evropy karavany s exotickým zbožím a jedním z prvních šťastných majitelů se stal i Alexandr Veliký.

Opravdový diamantový „boom“ však starý kontinent zasáhl až ve 13. století, kdy byly tyto drahokamy oblíbeným módním doplňkem v tehdejším centru obchodu – v Benátkách. Právě odtam později putovaly do dnešních belgických Brugg, jež se staly střediskem jejich opracovávání. Velkou zásluhu na tom měl tamní rodák Lodewyk van Bercken, který vynalezl diamantové broušení – způsob řezání diamantu jiným diamantem.

Impérium De Beers

Popularita vzácných kamenů si ovšem vybrala svou daň a do konce 18. století se indické zásoby zcela vytěžily. Na řadu přišla Brazílie. Ale ani jihoamerické zdroje nebyly bezedné a od poloviny 19. století se šperkaři i průmyslníci museli začít poohlížet po nových nalezištích – tentokrát v Africe.

Éra moderního obchodu s diamanty se pak začala psát roku 1866, kdy vznikly první doly v Kimberley v dnešní Jihoafrické republice. V roce 1888 tam britský obchodník Cecil Rhodes založil společnost De Beers Consolidated Mines Limited, která už roku 1900 obsáhla neuvěřitelných 90 % světové produkce diamantů. I dnes má De Beers na diamantovém trhu významné slovo a ovládá většinu velkých afrických dolů. Od poloviny minulého století však zamíchali kartami také noví hráči – především Rusko, později i Kanada a Austrálie.

Vykoupeno chudobou

V roce 2015 dosahovala globální produkce diamantů přibližně 135 milionů karátů. Karát měl cenu 103 dolarů, takže v hrubých číslech se v diamantovém průmyslu vydělalo 13,9 miliardy dolarů, v přepočtu 345 miliard korun. Řadoví dělníci především v afrických dolech však toto bohatství nijak nepocítí, právě naopak. Odhaduje se, že jen na černém kontinentu dnes pracuje až milion dělníků za méně než dolar na den, a žijí tudíž hluboko pod hranicí chudoby.

Diamanty v kosmu

V roce 2004 objevili astronomové v Mléčné dráze planetu, o níž se domnívají, že ji tvoří převážně uhlík, přičemž celou třetinu má představovat čistý diamant. Těleso pojmenované 55 Cancri e se nachází asi 40 světelných let od našeho solárního systému a má zhruba dvakrát větší poloměr a osmkrát větší hmotnost než Země. Krouží velmi blízko své mateřské hvězdy, takže jeden oběh zvládne za pouhých 18 dnů, a teplota na tamním povrchu šplhá až k 2 000 °C.

Dalšího diamantového giganta představuje zřejmě chladnoucí hvězda BPM 37093 přezdívaná Lucy, která leží asi ve vzdálenosti 50 světelných let v souhvězdí Kentaura. Obří diamant vznikl podle vědců krystalizací uhlíku v jádru tohoto bílého trpaslíka. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Profimedia, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jedním z kandidátů na ženicha byl pruský princ Fridrich

Historie

Jeskyně rákosových fléten je k vidění u čínského města Guilin v čínské autonomní oblasti Kuang-si. Podzemní prostora je zhruba 180 milionů let stará a kromě mnoha krápníkových útvarů je v ní i více než 70 inkoustových nápisů pocházejících z konce 8. století. Ty dokazují, že jeskyně se těší lidské pozornosti už více než 1 200 let. Jméno pravděpodobně dostala podle v okolí rostoucího rákosu vhodného pro výrobu fléten. Jeskyně má tři vchody a je asi 240 metrů dlouhá. Od roku 1962, kdy byla otevřena pro veřejnost, ji navštívily miliony turistů. Na snímku je část jeskyně nazvaná Křišťálová palác dračího krále.

Příroda

Někteří lidé mají psy v krvi

Věda
Vesmír

Když v roce 2014 obsadili bojovníci Islámského státu Mosul, nikdo nevěřil, že se dokážou udržet u moci. Každý rok přesto dokázal vydělat přes 18 miliard korun. Daně vybíral až do poslední chvíle před svým zánikem.

Zajímavosti

Prvorepubliková akcie společnosti Kolben a Daněk

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907