Reklama


Dívejte se kolem sebe a vnímejte krásy věčně mladého jara

07.05.2018 - Jaroslav Monte Kvasnica

Jaro každoročně přichvátá na teplých větrných ořích a opájí vše živé – ptáky, květy, zajíce, básníky. Krajina se před očima proměňuje jako šedá kukla, z níž se líhne překrásný motýl

<p>Kvetoucí jabloně – neklamné znamení jara, které definitivně přebralo od zimy otěže.</p>

Kvetoucí jabloně – neklamné znamení jara, které definitivně přebralo od zimy otěže.


Reklama

Na jaře zpěvní ptáci charakteristickými popěvky lákají samičky a současně vyznačují své hnízdní teritorium, aby varovali soky. Mezi pěvci je vyhlášeným sólistou slavík obecný (Luscinia megarhynchos), který se k nám z jižních zimovišť vrací v dubnu. Přestože zpěv slavíka je legendární, nenápadného hnědavého ptáčka velikosti vrabce pozná jen málokdo.

Slavičí bel canto

Slavík se zdržuje převážně při zemi, dává přednost hájkům, parkům nebo klidným zahradám. Žije i v listnatých lesích s hojným podrostem, živí se hmyzem a bobulemi. V době toku se ozývá libozvučným zpěvem ve dne, za šera i v noci. Jeho píseň je složena s různých hlaholivých a klokotavých flétnových slok a je rozčleněna do jednotlivých fází.

Slavíků obecných bohužel v naší krajině citelně ubývá, i když jsou chráněným ohroženým druhem. Počet populace se odhaduje na 6–12 tisíc párů.

Žluté království

Ve druhé polovině dubna zaplaví louky a pastviny žlutý koberec smetanek neboli pampelišek lékařských (Taraxacum officinale), které jsou běžnou, ale významnou léčivkou. Kolem potoků a na podmáčených stanovištích zase září žluté květy blatouchů bahenních (Caltha palustris).

V teplejších oblastech nížin a pahorkatin jsou k vidění rovněž žluté květy známých petrklíčů respektive prvosenek jarních (Primula veris). Ty najdete nejčastěji v dubohabřinách a v teplomilných doubravách; řidčeji v květnatých bučinách, ve vápnomilných bučinách a v suťových lesích.

Procitání zimních spáčů

Teplé dubnové slunce probouzí i vzácné zimní spáče – sysly obecné (Spermophilus citellus). Kdysi hojní hlodavci, kteří bývali v minulosti považováni za škůdce, jsou dnes v České republice nesmírně vzácní a přežívají v posledních pětadvaceti koloniích o celkovém počtu 2 500–3 000 exemplářů. Na jejich záchranu bylo se střídavým úspěchem realizováno již několik projektů. Syslové jsou plaší, mají však denní aktivitu a pomocí dobrého triedru lze zajímavý život v jejich kolonii úspěšně sledovat.

Ze zimního spánku procitají v dubnu i ježci. Na území naší republiky se vyskytuje jak ježek západní (Erinaceus europaeus), tak ježek východní (Erinaceus concolor). Přestože jde o poměrně hojně se vyskytující hmyzožravce, zaslouží si maximální ochranu. Vždyť pod koly automobilů jich na silnicích každoročně zahyne neuvěřitelné množství.

Divoká zaječí láska

Námluvy zajíců polních (Lepus europaeus) sice začínají již brzy v zimě a končí až v říjnu, ale vrcholu dosahují právě v dubnu. Na polích a leckde i na skromných pláccích sídliště můžete sledovat, jak samci po celé hodiny neúnavně pronásledují samice. Ušáci se při námluvách divoce přeskakují, kličkují a vyskakují vysoko do vzduchu. Pokud toho má samice dost, otočí se a „boxuje“ svého pronásledovatele předními tlapkami do hlavy jako profesionální rohovnice. Samec jí údery někdy oplácí.

Divoká honba slouží k výměně aromatických látek, které samci vylučují pokožkou. Postupně se navíc snižuje hladina agresivity samic, které se stávají přístupnějšími a povolnějšími fyzické lásce svých potenciálních milenců. Dvaačtyřicet dní po spáření se rodí zaječí mláďata.

Nové kabáty spárkaté zvěře

Od dubna do poloviny května dochází k výměně srsti u jelenů a srnců. U srnčí zvěře odpadává zimní šat v celých chomáčích, ale i tak se mění mnohem pomaleji než na podzim. Letní srst srnců a srn má rezavě červené zbarvení, které je u samců výraznější.

I černá zvěř mění v dubnu srst – místo tmavošedé až černé dostávají divoká prasata barvu stříbrošedou. Bachyně, která vodí selata, si ponechává zimní srst déle než ostatní členové stáda.

Zobáčky plné hmyzu

Na konci dubna již mnoho pěvců horlivě krmí svá mláďátka ve skrytých hnízdech a v hnízdních dutinách. Máme dokonalou příležitost pozorovat kmitající opeřence se zobáčky plnými hmyzu a housenek. Mezi první shánčlivé rodiče patří konipasové bílí, pěnkavy obecné, rehci domácí, špačci obecní, drozdi zpěvní, kosové černí, střízlíci obecní, pěvušky modré, různé druhy sýkor a brhlíci lesní.

TIP: Ohrožené populace polní zvěře aneb Proč se pole v Evropě mění ve sterilní poušť?

Ptačí rodiče se svými ukřičenými holátky nám připravují od rána do večera skvělé divadlo. Pokud byste je ale rušili, mohli by svá hnízda opustit. Proto úzkostlivě dbejte, aby jejich bezpečí a klid zůstaly zachovány. Na hnízda neupozorňujte a při pozorování využívejte dobrý dalekohled.

Voňavé fanfáry

Jasným důkazem, že jaro již nezvratně vyhrálo boj s nečasem, jsou rozkvetlé jabloňové sady a triumfální svícny rozkvetlých kaštanů. Mladé květy jírovce mají žluté skvrny, neboť pouze v této vývojové fázi produkují nektar. U starších květů je pak skvrna oranžová nebo červená. Těmito barvami strom signalizuje opylujícímu hmyzu, že zde již nezbývá žádný pyl ani nektar. Příroda je prostě plná úžasných signálů.

Na jaře čas ubíhá v přírodě snad „nejrychleji“. Vše se mění doslova každou hodinou, a proto mějte oči dokořán! Co nestihnete, budete moci dohnat až zase za rok.

Kam za slavíky a sysly

Vyhlášenou lokalitou slavíků je příhodný biotop kolem rybníků ve Valticko-lednickém areálu na jižní Moravě. Nejvýznamnější syslí lokalita je na letišti ve Vyškově (asi 650 jedinců), na letišti v Praze-Letňanech a na letišti v Brně-Medlánkách. Syslí nory jsou i u Bořitova (nedaleko Černé Hory), u Břeclavi, Jamolic, u Kyjova v Milovicích a na Mohelenské stepi. Ve Středních Čechách je můžete pozorovat u Bezděčína a Kolína, v Českém středohoří je významným biotopem kopec Raná. V Českém krasu najdete syslí kolonii u Loděnic a jiná se nachází u Roudnice nad Labem. Já osobně pravidelně sleduji syslí kolonii na Biskoupské hadcové stepi.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Uskupení stromů nazvané Lady Bird Johnson Grove upomíná na manželku amerického prezidenta Johnsona.

Cestování

Cíl atentátu Josif Vissarionovič Stalin

Válka

Ještě nedávno zkoumala planetu evropská sonda Venus Express

 

Vesmír

Naši předkové nežili o suchém chlebu, maso se podávalo téměř každý den.

Historie
Revue

Tuňák dosahuje délky kolem dvou metrů, pěticentimetrový plátek nejlepšího tuňáka vyjde na pět set korun.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907