Dobrá zpráva pro oceány: Řasy se změnám klimatu umí přizpůsobit

11.05.2020 - Zuzana Teličková

<p>Kelpové lesy jsou zásadním útočištěm pro menší i větší formy mořského života</p>

Kelpové lesy jsou zásadním útočištěm pro menší i větší formy mořského života


Reklama

Globální oteplování vyvolává mnoho otázek, z nichž velká část se týká života v mořích. Jedna z těch nejzásadnějších zní: „Jak budou na výraznější zvýšení teploty, snížení slanosti oceánské vody, které nutně musí následovat po přísunu množství sladké vody obsažené dnes v ledovcových příkrovech, a další změny reagovat mořské řasy, které poskytují útočiště a potravu nesčetným živočišným druhům?“ 

Alespoň částečně se pokusili na toto otázku odpovědět němečtí mořští biologové z univerzit v Brémách, Innsbrucku a Salzburgu, kteří se zaměřili na čepelatku jedlou (Alaria esculenta), druh kelpu, jenž roste v arktických oblastech. Čepelatce se daří blízko hladiny a je tedy více vystavena klimatickým změnám, které zahrnují posuny salinity, teploty i UV záření. Proto vědci usoudili, že její schopnost adaptace by měla být důležitým indikátorem chování dalších druhů kelpů a snad i jiných mořských rostlin.

Z vod kolem Špicberků biologové přivezli množství exemplářů čepelatky, které pak v laboratoři vystavili podmínkám, které simulovaly změny vyvolané globální změně klimatu – snížili salinitu vody, v níž kelpy pěstovali a zvýšili jim úroveň UV záření. Sledovali pak citlivost řas na světlo a jejich biochemickou strukturu, aby dokázali posoudit, jak se změnám dokázaly přizpůsobit.

TIP: Změny klimatu mohou vymazat polovinu pláží do konce století

Výzkumníci zjistili, že rostliny změnily svoji buněčnou strukturu a zároveň začaly jinak distribuovat výživné látky, aby buňky lépe chránily před UV zářením. Tato zjištění svědčí o tom, že čepelatka jedlá se dokáže přizpůsobit i dramatickým změnám podmínek a prosperovat i při výrazných klimatických posunech. Nezbývá než doufat, že stejně přizpůsobivé jsou i jiné druhy řas, které jsou pro život v oceánech nezbytné.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907