Dobročinné zatloukání hřebíků: Peníze přitlučené na oltář vlasti

21.05.2016 - Otakar Pospíšil

Rodiny padlých mužů či přeživší invalidé peníze potřebovali za první světové války finanční výpomoc. Vzniklou situaci měli (opět) zachránit běžní občané. Tak posvětilo Rakousko-Uhersko akce „zatloukání hřebíků“


Reklama

Rok 1915 překřtily ústřední mocnosti na „železný rok“. Prvotní válečné nadšení již upadalo a státní sociální fond již potřebným v zázemí ani obětem války nestačil. Svou solidaritu mohli občané projevit podporou Vojenského fondu pro válečné vdovy a sirotky nebo veřejným aktem při pověstném zatloukání hřebíků (Kriegsnagelungen).

Jednalo se o akce, jež se rozvíjely od března 1915 s cílem shromáždit peníze jak pro válečné vdovy a sirotky, tak pro raněné veterány. Sbírky vesměs skončily na přelomu let 1916–1917, neboť materiálně vyčerpané obyvatelstvo nemělo až na výjimky v podobě zbohatlíků ze státních zakázek co dávat. I když vidina vítězství zmizela v nenávratnu, úplně poslední „zatloukání“ proběhlo ještě na začátku roku 1918.

Povinně dobrovolná pomoc

Podpůrné zatloukání představovalo chytrý marketingový tah. Vycházelo totiž z počáteční válečné euforie části obyvatelstva a během následného konfliktu posilovalo soudržnost lidského společenství a bylo důkazem viditelného soucítění s přímými oběťmi. Samotné rázy kladiva při zatloukání symbolizovaly energické rozbíjení nepřítele i víru ve vlastní síly.

V českých zemích se akce tohoto rázu rozšířily zejména v oblastech s převahou německy hovořícího obyvatelstva – v Sudetech i ve Slezsku, případně v jazykových enklávách Jihlavy a Brna. Mimoto se samozřejmě odehrávaly v posádkových městech c. a k. vojska – v Novém Jičíně, Litoměřicích, Terezíně, samozřejmě též v Praze i řadě dalších, celkem 40 místech. Původ zatloukání měl dle pověstí sahat až do 16. století, i když se vázal ke zcela odlišným cílům.

Ve Vídni stál tehdy smrkový kmen, v 18. století vystřídaný dřevěným sloupem, existující do dnešních dnů. Projíždějící kováři tu zaráželi hřebíky s přáním, aby se šťastně vrátili z ciziny. V novodobé historii proběhla v hlavním městě monarchie první podpůrná akce 6. března 1915, kdy občané zatloukali hřeby do sochy středověkého rytíře v plné zbroji, nazvaného Železný obránce. Právě tento „Wehrman im Eisen“, vymyšlený korvetním kapitánem Theodorem hrabětem Hartigem, platil za předobraz podobných figur stavěných po celé monarchii.

Socha vznikla přičiněním nadaného Josefa Müllnera již roku 1914 z lipového dřeva a původně stála u Schwarzenberského pomníku. Je nasnadě, že první hřebíky zarážela do masivu rytíře společenská elita, například arcivévoda Ludvík Salvator s velvyslanci spojeneckých zemí. Z celkového množství 500 000 nachystaných hřebíků jich za první dva dny akce „padlo“ 1 400 kusů, jenže zájem o dobročinnost postupně upadal, možná i proto, že každý vídeňský okres získal svůj vlastní dobročinný objekt.

Dobové noviny nakonec uváděly, že celkově vybraných 700 000 korun není na milionovou Vídeň nijak závratná suma, když obyvatelé haličského, dnes ukrajinského městečka Drohobyč, osvobozeného od Rusů, sesbírali 400 000 korun, byť zde žila asi čtyřicetitisícová populace. 

  • Zdroj textu:

    I. světová V/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedia /File:Braunschweig, Braunschweigisches Landesmuseum, Foyer, Heinrich der Löwe 1915 (2).JPG/

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Elon a Grimes se poprvé společně objevili na Met Gala v newyorském Metropolitním muzeu v roce 2018.

Zajímavosti

Korálové útesy kolem ostrovů, které nejsou zamořeny krysami, jsou až o 50 % bohatší na život

Příroda

Postup stavebních prací - takhle vypadal Guédelon v roce 2017.

Historie

Odhozené odpadky mohou být podle strážců parku obzvlášť nebezpečné pro zvířata, která se je mohou pokusit sežrat. 

Revue

Systém SPLICE zařídí bezpečnější přistání na komplikovaných místech povrchu Měsíce, Marsu nebo dalších těles.

Vesmír

Nahradí krevní testy snímkování hlavy na CT?

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907