Domečky pro mravence: Rostliny, které fungují jako samoobsluha i hrad

11.11.2022 - Pavel Sekerka

Některé rostliny a mravenci uplatňují model oboustranně výhodného soužití. Takové rostliny mravencům obvykle poskytují úkryt a potravu, mravenci jim pohostinnost oplácejí jako bdělí ochránci před škůdci

<p>Mravenci jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu, známo je více než 12 tisíc druhů. <strong>Vznikali během období křídy před 99 miliony let, dnes jsou takřka všudypřítomní. Za dobu mravenčí existence došlo mezi nimi a rostlinami k mnoha interakcím.</strong> Od běžného sběračství, kdy mravenci shromažďují a konzumují semena či listy rostlin, ochranu před škůdci či naopak chov škůdců na rostlinách. Mravenci také rozmělňují, převrstvují a mění vlastnosti půdy a vytvářejí prostředí pro růst určitých druhů rostlin na mraveništích. </p><p><strong>Mezi některými rostlinami a mravenci dokonce došlo k vzájemnému přizpůsobení. Rostliny například vytvářejí mimokvětní nektaria, která lákají mravence a ti pak své „hostitele“ ochraňují.</strong> Mravenci také šíří semena některých rostlin, na nichž vyrůstají speciální útvary, které slouží jako odměna za prokázanou službu. Nejtěsnější vazbu představují myrmecodia, rostlinou připravené hnízdní útvary pro některé druhy mravenců. Ta vznikají u tropických rostlin různých taxonomických skupin. <strong>Všechny druhy rostliny, jež s mravenci nějakým způsobem kooperují, se souhrnně označují jako myrmekofilní.</strong><em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Mravenci jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu, známo je více než 12 tisíc druhů. Vznikali během období křídy před 99 miliony let, dnes jsou takřka všudypřítomní. Za dobu mravenčí existence došlo mezi nimi a rostlinami k mnoha interakcím. Od běžného sběračství, kdy mravenci shromažďují a konzumují semena či listy rostlin, ochranu před škůdci či naopak chov škůdců na rostlinách. Mravenci také rozmělňují, převrstvují a mění vlastnosti půdy a vytvářejí prostředí pro růst určitých druhů rostlin na mraveništích. 

Mezi některými rostlinami a mravenci dokonce došlo k vzájemnému přizpůsobení. Rostliny například vytvářejí mimokvětní nektaria, která lákají mravence a ti pak své „hostitele“ ochraňují. Mravenci také šíří semena některých rostlin, na nichž vyrůstají speciální útvary, které slouží jako odměna za prokázanou službu. Nejtěsnější vazbu představují myrmecodia, rostlinou připravené hnízdní útvary pro některé druhy mravenců. Ta vznikají u tropických rostlin různých taxonomických skupin. Všechny druhy rostliny, jež s mravenci nějakým způsobem kooperují, se souhrnně označují jako myrmekofilní. (foto: Shutterstock)

<h3><em>Hydnophytum moseleyanum</em></h3><p>Epifyticky rostoucí (uchycuje se na jiné rostlině, ale neparazituje na ní) druh sukulentu s výrazným ztloustlým kaudexem (zásobárna živin), z nějž na spodní straně vyrůstají kořínky a na horní straně delší tenčí větve. Celková velikost rostlin může dosahovat až 50 cm.</p><p>Kaudex má obvykle hruškovitý tvar s hladkým povrchem, velký je až 25 cm. Vnitřní část je dutá s komůrkami obývanými mravenci a několika otvory sloužícími pro jejich vstup. Nenápadné bílé květy jsou 3 až 4 mm dlouhé, trubkovité. Plody jsou dužnaté červenooranžové bobule, velké okolo 8 mm. Domorodci přisuzují druhu léčivé účinky. <em>(foto: Pavel Sekerka; ilustrace: Tereza Samková)</em></p><p><strong>Rozšíření:</strong> Papua Nová Guinea a severovýchodní Austrálie<br /><strong>Ekologie:</strong> Epifyt v tropických pralesích</p>

Hydnophytum moseleyanum

Epifyticky rostoucí (uchycuje se na jiné rostlině, ale neparazituje na ní) druh sukulentu s výrazným ztloustlým kaudexem (zásobárna živin), z nějž na spodní straně vyrůstají kořínky a na horní straně delší tenčí větve. Celková velikost rostlin může dosahovat až 50 cm.

Kaudex má obvykle hruškovitý tvar s hladkým povrchem, velký je až 25 cm. Vnitřní část je dutá s komůrkami obývanými mravenci a několika otvory sloužícími pro jejich vstup. Nenápadné bílé květy jsou 3 až 4 mm dlouhé, trubkovité. Plody jsou dužnaté červenooranžové bobule, velké okolo 8 mm. Domorodci přisuzují druhu léčivé účinky. (foto: Pavel Sekerka; ilustrace: Tereza Samková)

Rozšíření: Papua Nová Guinea a severovýchodní Austrálie
Ekologie: Epifyt v tropických pralesích

<h3><em>Myrmecodia beccarii</em></h3><p>Rostlina s výrazným kaudexem, který je pokryt ostnitými výrůstky. Na horní straně kaudexu vyrůstají krátké silné větve nesoucí dlouhé, tuhé, nedělené listy. Květy jsou drobné a nenápadné, plody červené bobule. </p><p>Domov pro mravence tvoří duté stěny kaudexu s tunely i vnějšími vstupními otvory. Vnitřní komory jsou dvojího typu: <strong>Komory s hladkými stěnami, které mravenci používají pro krmení mláďat a jako úkryt, a komory s hrubými stěnami, jež jim slouží k likvidaci odpadu</strong>. Na jejich stěnách jsou totiž žlázy schopné absorbovat živiny. <em>(foto: Wikimedia Commons, Dave Kimble, CC BY-SA 3.0; ilustrace: Tereza Samková)</em></p><p><strong>Rozšíření:</strong> Severovýchodní Austrálie<br /><strong>Ekologie:</strong> Epifyt v sušších tropických lesích</p>

Myrmecodia beccarii

Rostlina s výrazným kaudexem, který je pokryt ostnitými výrůstky. Na horní straně kaudexu vyrůstají krátké silné větve nesoucí dlouhé, tuhé, nedělené listy. Květy jsou drobné a nenápadné, plody červené bobule. 

Domov pro mravence tvoří duté stěny kaudexu s tunely i vnějšími vstupními otvory. Vnitřní komory jsou dvojího typu: Komory s hladkými stěnami, které mravenci používají pro krmení mláďat a jako úkryt, a komory s hrubými stěnami, jež jim slouží k likvidaci odpadu. Na jejich stěnách jsou totiž žlázy schopné absorbovat živiny. (foto: Wikimedia Commons, Dave Kimble, CC BY-SA 3.0; ilustrace: Tereza Samková)

Rozšíření: Severovýchodní Austrálie
Ekologie: Epifyt v sušších tropických lesích

<h3><em>Dischidia major</em></h3><p>Sukulentní epifyticky rostoucí bylina s ovíjivými či převisajícími stonky, na nichž vyrůstají adventivní kořeny. Květy jsou drobné, nenápadné, opylované nočními motýly. Plodem druhu je mechýřek.<strong> Semena jsou opatřena chmýrem a navíc mají olejnaté masíčko, které láká mravence.</strong></p><p>Listy jsou dvoutvaré. Část listů je vstřícná, dužnatá, okrouhlá a část velká vakovitá. Mravenci obývají přímo duté vakovité čepele listů. <strong>Vstupní otvor do dutiny se nachází na listovém řapíku. Mravenci dutinu v listu postupně zanášejí odpadem, když se dutina příliš zaplní, přestěhují se do mladších prázdných listů</strong>. Kořen z nejbližší stonkové uzliny proniká do listu stejným otvorem, jímž vstupují mravenci a rostlina z nahromaděného humusu získává živiny. Rostlina využívá též zvýšenou koncentraci CO2, produkovaného mravenci i hnitím odpadu. <em>(foto: Wikimedia Commons, Krzysztof Ziarnek, CC BY-SA 4.0; ilustrace: Tereza Samková)</em></p><p><strong>Rozšíření:</strong> jihovýchodní Asie<br /><strong>Ekologie:</strong> Epifyt v tropickém pralese</p>

Dischidia major

Sukulentní epifyticky rostoucí bylina s ovíjivými či převisajícími stonky, na nichž vyrůstají adventivní kořeny. Květy jsou drobné, nenápadné, opylované nočními motýly. Plodem druhu je mechýřek. Semena jsou opatřena chmýrem a navíc mají olejnaté masíčko, které láká mravence.

Listy jsou dvoutvaré. Část listů je vstřícná, dužnatá, okrouhlá a část velká vakovitá. Mravenci obývají přímo duté vakovité čepele listů. Vstupní otvor do dutiny se nachází na listovém řapíku. Mravenci dutinu v listu postupně zanášejí odpadem, když se dutina příliš zaplní, přestěhují se do mladších prázdných listů. Kořen z nejbližší stonkové uzliny proniká do listu stejným otvorem, jímž vstupují mravenci a rostlina z nahromaděného humusu získává živiny. Rostlina využívá též zvýšenou koncentraci CO2, produkovaného mravenci i hnitím odpadu. (foto: Wikimedia Commons, Krzysztof Ziarnek, CC BY-SA 4.0; ilustrace: Tereza Samková)

Rozšíření: jihovýchodní Asie
Ekologie: Epifyt v tropickém pralese

<h3><em>Lecanopteris sinuosa</em></h3><p>Kapradina s jazykovitými listy, jimiž se liší od ostatních zástupců rodu, které mají listy s peřenosečnými úkrojky. Na listech se tvoří okrouhlé kupky výtrusnic. Oddenky jsou dlouhé, plazivé. Mladý oddenek je plný, později v něm vzniká dutina a stěny se zpevňují fenolickými látkami, které brání jejich sežrání. Dutiny vytváří domov pro menší kolonie mravenců, mravenci naopak přinášejí do okolí kořenů živiny. <em>(foto: Wikimedia Commons, David Stang, CC BY-SA 4.0; ilustrace: Tereza Samková)</em></p><p><strong>Rozšíření:</strong> jihovýchodní Asie<br /><strong>Ekologie:</strong> Epifyt rostoucí v tropických deštných lesů</p>

Lecanopteris sinuosa

Kapradina s jazykovitými listy, jimiž se liší od ostatních zástupců rodu, které mají listy s peřenosečnými úkrojky. Na listech se tvoří okrouhlé kupky výtrusnic. Oddenky jsou dlouhé, plazivé. Mladý oddenek je plný, později v něm vzniká dutina a stěny se zpevňují fenolickými látkami, které brání jejich sežrání. Dutiny vytváří domov pro menší kolonie mravenců, mravenci naopak přinášejí do okolí kořenů živiny. (foto: Wikimedia Commons, David Stang, CC BY-SA 4.0; ilustrace: Tereza Samková)

Rozšíření: jihovýchodní Asie
Ekologie: Epifyt rostoucí v tropických deštných lesů

<h3>Kapinice rohatá <em>(Acacia cornigera)</em></h3><p>Strom s výrazně trnitými větvemi. Květy jsou drobné, žluté v hustých květenstvích. Plodem jsou lusky.</p><p>Mravenec <em>Pseudomyrmex ferruginea</em> žije v dutých trnech, vstupní otvor je u jejich vrcholů. <strong>Mravenci chrání strom před škůdci, také likvidují semenáčky v okolí a tím brání růstu konkurenčních dřevin</strong>. Při napadení stromu uvolňují mravenci alarmový feromon a vyrazí z obydlí ve velkém počtu. Na oplátku získávají na živiny bohatá nažloutlá tělíska vznikající na koncích listů, která jim slouží za potravu. <strong>Ochrana stromu je tak dokonalá, že listy ztratily jedovaté obsahové látky a hořkou chuť, která je pro příbuzné druhy typická</strong>. Lusky se používají jako zelenina, kůra má stahující účinky. <em>(foto: Wikimedia Commons, Stan Shebs, CC BY-SA 3.0; ilustrace: Tereza Samková)</em></p><p><strong>Rozšíření:</strong> Mexiko, Střední Amerika, zplaněl v Indii<br /><strong>Ekologie:</strong> sušší tropické lesy</p>

Kapinice rohatá (Acacia cornigera)

Strom s výrazně trnitými větvemi. Květy jsou drobné, žluté v hustých květenstvích. Plodem jsou lusky.

Mravenec Pseudomyrmex ferruginea žije v dutých trnech, vstupní otvor je u jejich vrcholů. Mravenci chrání strom před škůdci, také likvidují semenáčky v okolí a tím brání růstu konkurenčních dřevin. Při napadení stromu uvolňují mravenci alarmový feromon a vyrazí z obydlí ve velkém počtu. Na oplátku získávají na živiny bohatá nažloutlá tělíska vznikající na koncích listů, která jim slouží za potravu. Ochrana stromu je tak dokonalá, že listy ztratily jedovaté obsahové látky a hořkou chuť, která je pro příbuzné druhy typická. Lusky se používají jako zelenina, kůra má stahující účinky. (foto: Wikimedia Commons, Stan Shebs, CC BY-SA 3.0; ilustrace: Tereza Samková)

Rozšíření: Mexiko, Střední Amerika, zplaněl v Indii
Ekologie: sušší tropické lesy

<h3><em>Cecropia peltata </em></h3><p>Řídce větvený dvoudomý strom. Květenství jsou stopkaté husté válcovité klasy, vyrůstající v úžlabí listů a nesoucí nepatrné květy. Plody jsou dužnaté, zelenavé, jedlé. Má léčivé účinky, duté větve se používají na výrobu hudebních nástrojů.</p><p>Větve jsou duté s příčnými přehrádkami a každý článek má po straně mělkou jamku. Mravenci snadno prokoušou její tenkou stěnu a vytvoří vstup pro budoucí kolonii. Na spodní straně řapíků jsou výrůstky s chlupy, na jejichž konci se vytvářejí na živiny bohatá tělíska. </p><p><strong>Strom obývají mravenci rodu <em>Azteca</em>. Chrání ho před škůdci, včetně mravenců rodu <em>Atta</em>, kteří stříhají listy a odnáší do hnízd.</strong> Na Portoriku a dalších Karibských ostrovech, kde je menší tlak býložravců, nejsou tyto stromy obsazeny mravenci a nevytvářejí krmná tělíska. <em>(foto: Wikimedia Commons, Vojtěch Zavadil, CC BY-SA 3.0; ilustrace: Tereza Samková)</em></p><p><strong>Rozšíření:</strong> Střední a Jižní Amerika<br /><strong>Ekologie:</strong> Poloopadavé tropické lesy s výraznější periodou sucha</p>

Cecropia peltata 

Řídce větvený dvoudomý strom. Květenství jsou stopkaté husté válcovité klasy, vyrůstající v úžlabí listů a nesoucí nepatrné květy. Plody jsou dužnaté, zelenavé, jedlé. Má léčivé účinky, duté větve se používají na výrobu hudebních nástrojů.

Větve jsou duté s příčnými přehrádkami a každý článek má po straně mělkou jamku. Mravenci snadno prokoušou její tenkou stěnu a vytvoří vstup pro budoucí kolonii. Na spodní straně řapíků jsou výrůstky s chlupy, na jejichž konci se vytvářejí na živiny bohatá tělíska. 

Strom obývají mravenci rodu Azteca. Chrání ho před škůdci, včetně mravenců rodu Atta, kteří stříhají listy a odnáší do hnízd. Na Portoriku a dalších Karibských ostrovech, kde je menší tlak býložravců, nejsou tyto stromy obsazeny mravenci a nevytvářejí krmná tělíska. (foto: Wikimedia Commons, Vojtěch Zavadil, CC BY-SA 3.0; ilustrace: Tereza Samková)

Rozšíření: Střední a Jižní Amerika
Ekologie: Poloopadavé tropické lesy s výraznější periodou sucha

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historikové zmiňují, že od první velké morové nákazy až do poloviny 18. století se Poveglia stala poslední zastávkou na cestě nejméně 160 tisíc lidí. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kometa v souhvězdí Velké medvědice. (ilustrační foto: NASA.APOD, Alessandro FalesiediCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Vyhlídkový autobus nejznámější české cestovní kanceláře, společnosti Čedok, zastavil na turisticky nejexponovanějším místě republiky: před orlojem Staroměstské radnice v centru Prahy. (foto: ČTK, kolorováno)

Historie

Německá bitevní loď Bismarck během zkoušek. (foto: Wikimedia Commons, BundesarchivCC-BY-SA 3.0)

Válka

Krátce před maturitou absolvoval Jakub Zemek, rodák z Uherského Hradiště, výcvik v kosmickém středisku NASA. (foto: archiv Jakuba Zemka)

Revue

Počátky revmatoidní artritidy se projevují bolestí a otokem kloubů, nejčastěji kolenních a u prstů na rukou. (foto: Profimedia)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907