Dostaveníčko s vládcem bohů: Sonda Juno zítra vstoupí na oběžnou dráhu Jupitera

04.07.2016 - Stanislav Mihulka

Sonda Juno zítra vstoupí na polární oběžnou dráhu Jupitera. Cílem je intenzivní výzkum jeho atmosféry, magnetického pole a polárních září


Reklama

Juno byla sestrou a zároveň manželkou vládce bohů Jova, tedy nejvyšší bohyně starověkého Říma. Je to ale také sonda NASA, která v rámci programu středně drahých vědeckých vesmírných misí New Frontiers, míří prozkoumat Jupiter.

Mise Juno odstartovala z mysu Canaveral 5. srpna 2011, kdy ji do vesmíru vynesla nosná raketa Atlas V 551. Pokud se na poslední chvíli nestane něco neočekávaného, tak v úterý 5. července 2016, krátce po páté hodině ranní (našeho času), vstoupí sonda Juno na polární oběžnou dráhu Jupitera. U plynného obra by sonda měla absolvovat celkem 37 oběhů.

Gravitačním prakem k Jupiteru

Sonda má celkem urazit zhruba 2,8 miliardy kilometrů. Během své cesty sonda využila gravitační prak – manévr, při němž v říjnu 2013 prolétla kolem Země a získala tak rychlost pro let k Jupiteru.

Juno má na palubě několik vědeckých zařízení, včetně mikrovlnného radiometru (MWR), zařízení pro mapování polárních září Jupiteru (JIRAM), detektoru energetických částic Jupiteru (JEDI) či detektoru rádiových vln a vln v plazmatu (Waves).

TIP: Sonda Juno se blíží k Jupiteru: K cíli má dorazit za měsíc

Stěžejním cílem mise Juno je prozkoumat vznik a vývoj planety Jupiter, a přispět tím k pochopení historie Sluneční soustavy. Konkrétně bude Juno zjišťovat obsah vody v atmosféře plynného obra, což je významné pro ověření teorií o vzniku planet. Rovněž bude detailně a do hloubky sledovat atmosféru Jupiteru, její složení, teplotu, pohyb oblaků a další parametry. Prozkoumá také magnetické a gravitační pole Jupiteru, z čehož bude možné odvodit vnitřní strukturu planety, a také prostuduje polární záře na pólech plynného obra.

  • Zdroj textu:

    NASA

  • Zdroj fotografií: NASA / JPL

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907