Doubravka a Mlada: Zbožné přemyslovské dcery bratrovraha

28.09.2021 - Daniel Černohorský

O dcerách českého knížete Boleslava I., Doubravce a Mladě, toho vzhledem k nedostatku pramenů mnoho nevíme. Přesto jsou jejich životní osudy nádherným příkladem toho, jak významnou roli mohly hrát ženy působící v blízkosti vládců raného středověku, a to nejen v západní Evropě, ale i v přemyslovských Čechách


Reklama

Boleslav I. zvaný Ukrutný (vládl 929/935–967/972) se do českých dějin zapsal především vraždou svého staršího bratra, knížete Václava. Na druhou stranu je ale nutno říci, že Boleslav byl v mnoha ohledech mnohem schopnějším panovníkem než jeho bratr. Svou rozsáhlou expanzí a vybudováním hradní soustavy de facto položil základy přemyslovského státu.

Šikovní potomci

Se svoji manželkou Biagotou zplodil Boleslav celkem čtyři děti: Doubravku, Boleslava II., Strachkvase a Mladu. Všichni se významným způsobem zapsali do dějin našeho národa. Boleslav II. se stal po smrti svého otce knížetem (vládl 967/972–999) a jak praví kronikář Kosmas, byl to „… muž nejkřesťanštější, věřící v obecnou církev, otec sirotků, utěšitel zarmoucených, milostivý přijímatel duchovních a poutníků a Božích kostelů…“

Strachkvas, známý též jako Kristián, se věnoval církevní dráze. Podle některých badatelů sepsal také takzvanou Kristiánovu legendu (známou i pod názvem Život a umučení svatého Václava a svaté Ludmily, báby jeho – latinsky Vita et passio sancti Wenceslai et sancte Ludmile ave eius), ačkoliv řadu historiků ji naopak považuje za pozdější středověké falsum nebo její autorství přisuzují někomu jinému. Jejich sestra Doubravka se pak výraznou měrou zasadila o christianizaci Polska a pozadu nezůstala ani Mlada, zakladatelka a abatyše kláštera sv. Jiří.

Stará nevěsta

Doubravka byla pravděpodobně nejstarším dítětem Boleslava I. a Biagoty. Kdy přesně se narodila, není známo, údajně to bylo někdy mezi léty 925–936/940. Jisté vzdělání a křesťanskou výchovu získala u řádových sester v bavorském Řezně a snad tam měla původně zůstat jako jeptiška či matka představená. Její otec Boleslav I. o ní uvažoval také jako o abatyši ženského kláštera, který plánoval zřídit v Praze. Nakonec ale rozhodl jinak! 

V šedesátých letech uzavřel Boleslav I. spojenectví s polským knížetem Měškem I. (vládl cca 962–992) a spojeneckou smlouvu pro jistotu stvrdil sňatkem. Nějakou dobu prý váhal mezi Doubravkou a její mladší dcerou Mladou, která byla ve věku mnohem příznivějším pro uzavření manželství, nakonec však volba padla právě na Doubravku. Roku 965, někdy mezi třicátým až čtyřicátým rokem svého života, se tak Přemyslovna stala manželkou polského knížete a vypravila se do nové vlasti.  

Těžko říct, jakou roli hrál při výběru vlastní nevěsty polský kníže Měšek I. Historik Václav Novotný ve svém díle České dějiny tvrdí, že „… není třeba nevěřiti, že to bylo kouzlo mladé choti, které v něm, dotud pohanu, urychlilo rozhodnutí přijmout víru Kristovu…“.

To je ale v naprostém rozporu se zprávou Kosmovou: „Léta Páně 977 zemřela Doubravka, která byla nehodná, že provdávajíc se za knížete polského, závoj se svojí staré hlavy sňala a vstavila si místo něho dívčí vínek.“ 

Kosmova zpráva dosvědčuje dvě důležitá fakta: Kouzlo mladé choti tu působit nemohlo, neboť Doubravka už mladá nebyla a navíc nosila závoj, což znamená, že učinila slib panenství. Tato skutečnost svědčí o tom, že Měšek nehledal ženu-milostnici, ale spolupracovnici, která by mu pomohla v jeho záměru přivést Polsko ke křesťanské víře

Apoštolka Poláků

Do Polska se Doubravka nejspíše vydala po řece Odře, po níž připlula na Tumský ostrov ve Vratislavi, kde se setkala se svým nastávajícím. Podle legendy se tak stalo roku 965, tedy rok předtím, než se nechal Měšek pokřtít. Během zásnub měli družiníci polského knížete tlouct meči do štítů a lid prý vhazoval do vody sošky pohanských bohů a bůžků, aby kněžnu přesvědčil, že polský kníže i jeho lid se definitivně vzdali pohanství.

O tom, jak velký vliv měla Doubravka na svého muže, se dodnes vedou spory. Stejně jako v případě českého knížete Bořivoje, tak i v případě Měška stál za přijetím křesťanství chladný politický kalkul. Tím, že polský kníže přijal křest, se Polsko, tehdy ještě zem Polanů, stalo rovnoprávným partnerem jiných křesťanských států v Evropě a zároveň získalo jistou formu ochrany – žádný křesťanský panovník ho neměl napadnout.

Kronikáři Gal Anonymus a Dětmar z Meserburku naopak vyzdvihují roli kněžny Doubravky v novém prostředí. Doubravka prý odmítala s manželem sdílet lože, dokud nepřijme křesťanství a vynaložila značné úsilí na to, aby ho obrátila k pravé víře: „… tato Kristu věrná paní, když poznala, že manžel její je naplněn různými bludy pohanskými, stále přemítala, jak by ho sobě přidružila i ve víře, a namáhala se všemi prostředky a snažila se jemu zalíbiti, nikoliv pro mnohotvárné požitky tohoto světa, ale spíše pro budoucí odměnu, chvályhodný a všem věřící toužebný plod…“.

Jako křesťanka navíc přivedla Doubravka do Polska mnoho církevních vzdělanců své doby, mezi nimiž se nacházel i budoucí první polský biskup Jordan. Podle tradice se Doubravce připisuje také založení biskupství v Poznani a kostelů sv. Trojice a sv. Víta v Hnězdně.  

Spokojené manželství

Podle kronikářů bylo manželství Doubravky a Měška šťastné a vzešlo z něj několik dětí. Rok poté, co Měšek přijal křest, se narodil Doubravce syn Boleslav, pozdější polský král (vládl 992–1025), který se na krátko stal i českým knížetem (1003–1004), než byl z Čech vyhnán německým císařem Jindřichem II. Doubravka byla údajně také matkou Vladivoje, který se rovněž krátce mihl na českém trůně (1002–1003). Nadělal tu ale více škody než užitku a nakonec se upil k smrti. Je možné, že Doubravka měla s Měškem ještě více dětí, ale buď zemřely v dětském věku, nebo se o nich historie nezmiňuje.

Dokončení: Doubravka a Mlada: Zbožné přemyslovské dcery bratrovraha (2)

Každopádně dospělosti svých potomků se Doubravka už nedožila. Zemřela roku 977 a předpokládá se, že byla pochována v hnězdenské katedrále, přesné místo ale není známo. Její smrt znamenala konec dosud přátelských vztahů mezi Piastovci a Přemyslovci a nedlouho po jejím skonu vypukl mezi oběma zeměmi ozbrojený konflikt, který s přestávkami trval až do třicátých let 11. století.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Oceánský lapač Jenny v akci - během 12týdenní mise se mu podařilo z oceánu odstranit 10 tisíc tun odpadu.

Zajímavosti

Plynný obr 2M0437b se zrodil před pouhými několika miliony let (ilustrativní foto).

Vesmír

Žravost a obrovská pusa vysloužily rohatce brazilské (Ceratophrys cornuta) přiléhavou přezdívku „Pac-Man“ – podle jedné z prvních počítačových her, v níž nenasytný puntík s velkou pusou probíhá bludištěm a polyká vše, co se mu postaví do cesty.

Příroda
Věda

<p>Polární záře oblohu rozsvítí neonovým světlem. V Laponsku je lze pozorovat hlavně v zimě. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Cestování

Ženský akt ležící na břiše z roku 1917 od Egona Schieleho.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907