Dračí císařovna Tz'u-hsi: Z prosté konkubíny nejvlivnější ženou Číny

21.02.2021 - Lenka Vaňková

Peking se svým labyrintem uliček a zdí v mnoha ohledech zrcadlí spletité dějiny císařské Číny a obzvlášť epochu panování kruté císařovny Tz'u-hsi

<p>Dračí císařovna Tz'u-hsi (1835–1908) se sama naučila základům čtení a psaní, ačkoli v té době byly ženy v Číně takřka bez výjimky negramotné. | <em>zdroj: Shutterstock</em></p>

Dračí císařovna Tz'u-hsi (1835–1908) se sama naučila základům čtení a psaní, ačkoli v té době byly ženy v Číně takřka bez výjimky negramotné. | zdroj: Shutterstock


Reklama

Když se roku 1835 narodila, země se ale ještě nalézala na vrcholu své moci. Když roku 1908 dračí císařovna umírala, byla císařská Čína bezmála zničena a dynastie Čching téměř vymřela.

Harémové intriky

Vraťme se ale na počátek. Tz'u-hsi se narodila 29. listopadu 1835 za panování mandžuské dynastie. Měla dva bratry a sestru a její rodiče vlastnili jen skrovný majetek a vzhledem ke své chudobě nemohli svým dětem poskytnout žádné slušné vzdělání. V roce 1851, když bylo Tz'u-hsi teprve šestnáct let, ji vybrali do nového císařského harému a o rok později jmenovali konkubínou nejnižší třídy. Současně s ní se jiná z vybraných dívek jménem Niuhuru stala konkubínou vyšší třídy a o něco později dokonce i manželkou nového císaře Hsien-fenga. Protože Tz'u-hsi vytušila, že Niuhuru čeká skvělá budoucnost, včas navázala s mladou dívkou blízké přátelství. A Niuhuru skutečně korunovali jako císařovnu. Tz'u-hsi se také začala zajímat o intriky bující v císařském paláci a brzy zjistila, že nejvlivnějšími osobami jsou eunuchové. Proto se s několika z nich spřátelila.

Než aby se císař Hsien-feng věnoval státním zájmům, vyhýbal se svým povinnostem, ignoroval početná povstání i problémy s několika zahraničními mocnostmi a raději prchal do svých letních paláců. Tak se také stalo, že ještě tři roky po sňatku Niuhuru neobdařila Dračí trůn mužským dědicem. 

Díky přátelství s eunuchy se Tz'u-hsi podařilo dosáhnout toho, aby její jméno zařadili do čela pořadníku jako nejlepší kandidátku na roli císařovy společnice. Její plán uspěl a Tz‘u-hsi byla vyslána sdílet s císařem lože. A 27. dubna 1856 porodila syna, který byl pojmenován Tsao-ch‘un. Později napsala: „Musím říci, že jsem byla chytrá žena, protože jsem se nebála svádět osobní bitvy a také jsem je vyhrávala.“

Císařovna regentka

Jenže pak císař těžce onemocněl. Postavení Tz‘u-hsi bylo vážně ohroženo. Panovník totiž mohl za následníka trůnu prohlásit kteréhokoli chlapce ze své rodiny. Tz‘u-hsi se musela hodně snažit. A pak se jí to zcela náhodou povedlo. „Císař si prakticky vůbec neuvědomoval, co se kolem něho děje, tak jsem přivedla svého synka k jeho lůžku a zeptala jsme se, co se bude dít s dědicem trůnu. Nic na to neodpověděl, ale já, jako vždycky v čase nejvyšší nouze, jsem mu řekla: „Zde stojí tvůj syn.“ Když to uslyšel, otevřel oči a prohlásil: „Trůn samozřejmě připadne jemu.“ Pochopitelně se mi ulevilo, když byla tato záležitost uzavřena s konečnou platností a pro všechny.“

Hsien-feng zemřel 22. srpna 1861 a jeho syn Tsai-ch‘un byl prohlášen za císaře. Protože mu bylo teprve šest let, regentství převzala jeho matka Tz‘u-hsi. V té době zuřila v pěti provinciích Číny občanská válka a za prvních několik let panování císařovny Tz‘u-hsi zahynulo přes dvacet milionů lidí buď v bojích nebo na následky hladomoru. Velká území zůstala naprosto zpustošená a z měst se staly ruiny. Psala se neslavná stránka čínských dějin.

Jak politický vliv Tz‘u-hsi sílil, vedla stále rozmařilejší soukromý život. Vyzývala své úředníky, aby už tak zuboženému obyvatelstvu ještě více zvýšili daně. Aby zachovala nádheru Dračího dvora, začala prodávat vlivné funkce výměnou za bohaté dary do své osobní pokladny. Tz‘u-hsi zbožňovala bohatství. V době její vlády narostly výdaje na udržování Zakázaného města a především císařského paláce do takové výše, že se vymkly veškeré kontrole.

Roku 1872 mladý císař dospěl do šestnáctého roku. To byl věk, kdy si měl vybrat manželku – a volba dvora padla na osmnáctiletou dívku jménem Alute z velmi významného šlechtického rodu. Tz‘u-hsi začala svou novou snachu okamžitě nenávidět. Přesto mladý pár uzavřel sňatek a Tsai-ch‘un byl oficiálně korunován císařem. Jakmile usedl na trůn, dal okamžitě najevo, že se o vládu nezajímá a raději se oddával divokému životu, který vedl dříve. Tz‘u-hsi si nemohla přát nic lepšího, mohla totiž pokračovat v roli vládkyně bez jakéhokoli vměšování.

Uvolněný trůn

Roku 1874 císař onemocněl neštovicemi. Ještě z lůžka prohlásil, že „císařovny budou nějakou dobu pečovat o státní záležitosti, a tím korunují velkou laskavost, kterou mi prokazují, za což jim budu projevovat nehynoucí vděčnost“. 

Nedlouho na to zemřel. Bylo mu pouhých devatenáct let a na trůnu seděl necelé dva roky. Objevily se klevety, že Tz‘u-hsi uspíšila synovu smrt tím, že ho pobízela ke zpustlému životu. Také se povídalo, že se do krajnosti rozzuřila na Alute, která se u smrtelného lože snažila svého manžela povzbudit líčením všech úžasných věcí, které spolu dokážou, až se zase vzchopí. Tz‘u-hsi údajně vyvlekla Alute z císařovy ložnice a venku ji za takovou troufalost ztloukla. Tz‘u-hsi vskutku často propadala záchvatům vzteku. Jeden svědek prohlásil: „Z jejích očí jako by vyzařovaly ostré paprsky, ve tváři jí vynikly ostré lícní kosti a na čele vystoupily žíly. Cenila zuby, jako by ji stihla svalová křeč.“

TIP: Genocida po čínsku: Krvavá historie Říše středu

V den, kdy císař zemřel, bylo svoláno zasedání Velké rady, aby se prodiskutovalo, kdo by po něm měl nastoupit na trůn. Tz‘u-hsi nakonec prosadila svého synovce Kuang-hsu, kterému byly teprve tři roky. Ještě téže noci byl Kuang-hsu dopraven do Zakázaného města, kde ho jeho teta adoptovala. A 25. února 1875 byl prohlášen za císaře. Tak si Tz‘u-hsi zajistila přinejmenším další dekádu, během které si uchová moc v Číně ve svých rukou. Samozřejmě to vyvolalo pověsti o tom, že si při volbě nového císaře počínala přinejmenším nepoctivě. Měsíc nato spáchala manželka bývalého císaře Alute sebevraždu – vzala si příliš velkou dávku opia. A povídalo se, že i v této záležitosti měla Tz‘u-hsi prsty…

Dokončení: Dračí císařovna Tz'u-hsi: Konec vlády bezohledné a kruté císařovny (vychází v neděli 28. února) 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jizvy chudoby: konžský frank

kde: Demokratická republika Kongo | nejvyšší inflace: 511 % (2000)

Demokratická republika Kongo vlastní jedny z největších zásob mědi a kobaltu na světě a nechybí jí ani ropa. O vývoz všech tří surovin sice země opírá svou ekonomiku, která je momentálně na vzestupu, nicméně dlouhé roky občanských válek a nestabilní politické situace v ní napáchaly přetrvávající škody. Nejvyšší inflace byla v zemi naměřena v roce 2000, kdy se zvýšila o 511 procent. Od té doby sice znehodnocení prudce kleslo, ve státě však stále žije přes 60 procent obyvatel pod úrovní chudoby. 

Zajímavosti
Věda

Pražský hrad (kolem roku 1400). Za Lucemburků, především pak za Karla IV. se hrad románský proměnil v gotický. Královský palác byl přestavěn podle „galského způsobu“ a francouzská gotika se měla odrážet i ve stavbě katedrály. (zdroj: Archiv výzkumu Pražského hradu)

Historie

Umělecká představa stanice Tchien-kung 3, která má vzniknout do roku 2022. (zdroj: CNSA)

Vesmír
Zajímavosti

Součástí japonských sil byla i největší bitevní loď na světě Jamato. (zdroj: Wikimedia Commons (Yamato Museum, Shizuo Fukui, volné dílo)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907