Reklama


Dřevěné božstvo, které hubne: Baobaby z Afriky i Austrálie

08.06.2018 - Marek Telička

Baobaby v krajině jen těžko přehlédnete. Některé druhy jsou vysoké až 25 metrů a v kombinaci s nesmírnou tloušťku působí jako obří kulaté patníky, jejichž horní část shodou okolností připomíná korunu stromu

<p>Zavalité kmeny starých dutých baobabů v minulosti sloužily jako skrýše, nouzové bydlení, autobusová zastávka nebo dokonce vězení.</p>

Zavalité kmeny starých dutých baobabů v minulosti sloužily jako skrýše, nouzové bydlení, autobusová zastávka nebo dokonce vězení.


Reklama

Když si k fyzickým charakteristikám baobabů přičtete jejich vysoký věk, který podle odhadu odborníků může u některých jedinců dosahovat až 2 000 let, není divu, že v některých regionech lidé dodnes stromy vnímají jako božstvo a chodí k nim s dárky a prosbami o splnění svých přání.

Dnes lze sotva uvěřit, že tyto stromy po velmi dlouhou dobu unikaly pozornosti vědců. Poprvé se o baobabech ve svém cestopisu zmínil arabský cestovatel Ibn Batúka ve 14. století, ale podrobnější seriózní botanické informace o nich se do Evropy dostaly až na přelomu 19. a 20. století.

TIP: Sekvoje a sekvojovce: Mrakodrapy mezi rostlinami

Dnes víme, že v suchých oblastech subsaharské Afriky, v severozápadní Austrálii a na Madagaskaru se vyskytuje celkem osm druhů baobabů. V těchto místech se střídají období srážek a i deset měsíců dlouhého sucha. Baobaby tyto změny skvěle zvládají. Měkké pórovité dřevo dokáže nasát a zadržet vodu a udává se, že nejmohutnějších kmeny absorbují až 2 000 litrů tekutiny. V suchém období pak baobab vodu spotřebovává a „hubne“ až o několik desítek centimetrů.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka
Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907