Druhá polovina března: Přichází jarní rovnodennost a přechod na letní čas

15.03.2016 - Redakce Tajemství vesmíru

Zkracující se březnové noci nejsou pro pozorování oblohy zrovna požehnáním, i tak ale nabídne druhá polovina března zajímavou podívanou


Reklama

Během března je na večerní obloze možné dosud spatřit výrazná zimní souhvězdí s jasnými astronavigačními hvězdami a celou řadu zajímavých vzdálených objektů. Nad východem až jihovýchodem se ale již objevují i jarní souhvězdí.

Nad jižním a později i jihozápadním obzorem nalezneme výrazná souhvězdí a jasné hvězdy zimní oblohy pozvolna se přesouvající k západnímu obzoru. Souhvězdí jarní oblohy postupně vychází nad východním obzorem již v průběhu večera a během noci postupně kulminují nad jihem.

Po stopách planet

Z výrazných planet, viditelných pouhým okem, bude na večerní obloze v březnu dominovat pouze Jupiter. Zvečera je nad západním obzorem přítomný ještě Uran. Na planety Mars a Saturn si musíme počkat po půlnoci, kdy se objeví nízko nad jihovýchodním obzorem.

Ve středu 16. 3. ve večerních hodinách se Měsíc přiblíží k jasnější hvězdě γ Gem v souhvězdí Blíženců. Po půlnoci stejného dne pak dojde ke konjunkci Marsu a jasné hvězdy Acrab ze souhvězdí Štíra. V sobotu 19. 3. ve večerních hodinách se dorůstající Měsíc bude nacházet poblíž jasné astronavigační hvězdy α Leo (Regulus) v souhvězdí Lva. Při největším přiblížení kolem 20 hod. budou od sebe vzdáleny 3°.

V noci z 21. na 22. března bude viditelná konjunkce Měsíce a Jupitera. K největšímu přiblížení dojde až k ránu kolem čtvrté hodiny nad západním obzorem, kdy oba objekty bude od sebe dělit jen 2,8°. 

Zajímavé seskupení bude možné sledovat v úterý 29. 3. asi dvě hodiny po půlnoci až do rána. Nad jihovýchodním obzorem uvidíme postupně vycházet Měsíc ve fázi před poslední čtvrtí a vzápětí planetu Mars. Za dalších asi 45 minut vyjde Saturn a během asi 5 minut i načervenalá astronavigační hvězda Antares ze souhvězdí Štíra. Nepravidelný čtyřúhelník bude nejvýše nad jižním obzorem v ranních hodinách. Seskupení těchto těles je pozorovatelné i 28. 3. a 30. 3., jen konfigurace bude jiná.

Přichází astronomické jaro a letní čas

Jarní rovnodennost letos připadá na nedělní ráno 20. 3. Nastane v 5:30 SEČ. V tento den se Slunce pohybující se po ekliptice dostane do jarního bodu a bude tedy přímo nad rovníkem. V neděli 27. 3. dojde k přechodu středoevropského času SEČ na čas středoevropský letní SELČ. Ve 2:00 SEČ se posunou rafičky hodinek o 1 hodinu dopředu (tj. na 3:00 SELČ).

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
15. března6 h 02 min17 h 49 min
31. března6 h 28 min19 h 14 min

Dne 20. března v 5:30 SEČ vstupuje Slunce do znamení Berana; nastává jarní rovnodennost, začíná astronomické jaro

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
první čtvrt15. března10 h 09 min00 h 40 min
úplněk23. března18 h 10 min5 h 46 min
poslední čtvrt31. března1 h 57 min11 h 13 min

Planety

Merkur: nepozorovatelný

Venuše: nepozorovatelná

Mars: viditelný ve druhé polovině noci

Jupiter: viditelný po celou noc

Saturn: viditelný ve druhé polovině noci

Uran: viditelný na počátku měsíce večer nízko nad západem

Neptun: nepozorovatelný

Úkazy na nebi

  • 17. března – setkání Měsíce a hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců na noční obloze
  • 20. března – setkání Měsíce a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na noční obloze
  • 21. března – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze
  • 23. března – polostínové zatmění Měsíce (z území ČR nepozorovatelné)
  • 24. března – setkání Měsíce a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na noční obloze
  • 28. až 30. března – setkání Měsíce, Marsu, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na ranní obloze nad jihem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

  • Zdroj textu:

    Hvězdárna a planetárium Brno

  • Zdroj fotografií: Wikimedia, Jan Píšala

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907