Druhý život odpadků: Co přinese zálohování a recyklace PET láhví

25.01.2020 - redakce pořadů Víkend a Nikol Patíková

Zhruba polovina evropských států zavedla zálohování PET láhví. Co všechno takové opatření obnáší a pomůže i Česku, podobně jako jiným zemím, zbavit se plastového znečištění?

<p>Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.</p>

Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.


Reklama

Výroba plastového obalu má mnohem větší dopad na životní prostředí než samotný produkt, který si kupujeme. Stačí se projít českou přírodou, kde je na první pohled vidět, že lidé po sobě neumějí ani odnést smetí tam, kam patří. Odpadky se válejí v lesích, na polích i v příkopech kolem cest, a působí tak přírodě obrovskou zátěž.

Třídit nestačí

Každou vteřinu se na světě prodá okolo 20 tisíc plastových láhví, každou minutu se jich do oběhu dostane přes milion – a jen každá třetí se vrátí do popelnic. V oceánech jich pak každoročně končí přes devět milionů tun, přičemž jedna jediná se rozkládá i 200 let. Z obsahu žlutých popelnic se vytřídí asi jen 70 %, zbylých 30 % skončí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozených v přírodě.

Češi jsou sice v třídění odpadu na vysoké úrovni, přesto recyklace neprobíhá, jak by měla. Situaci by mohlo vyřešit právě zálohování láhví. Díky němu by se jich do výroby vrátilo až 90 %, kde by posloužily jako základ pro nové „petky“.

Záloha pro budoucnost

Zálohování v Česku už funguje, i když zatím jen pro láhve skleněné. Systém by se tak pouze rozšířil o další materiály, a to nejen PET, ale i hliníkové plechovky. Podobně to funguje například od Litvy až po Island nebo také v Chorvatsku a Německu. Problémy třídění a recyklování však zahrnují i samotnou přepravu odpadu či jeho zpracování na další produkt. Každý z popsaných kroků totiž vyžaduje elektřinu nebo naftu, čímž životnímu prostředí dál škodí. 

TIP: „Svatý grál“ recyklace: Stanou se skládky novým zdrojem materiálů a energie?

V minulosti se láhve v Evropě vymývaly, na což ovšem padlo značné množství vody a nakonec se uvedený postup ukázal jako neefektivní. Dnešní trend každopádně zní „rozdrtit a znovu vyrobit“. Nový systém by přitom mohl být naprosto jednoduchý: V obchodě si koupíme nápoj v petce, po vypití ji vrátíme a dostaneme zpět zálohu. V prodejně se nápojové obaly shromáždí, načež se odešlou do recyklačního zařízení, kde se roztřídí. Plast se rozemele na malé kousky, z nichž vznikne regranulát, z něj preforma a nakonec se vyfoukne nová láhev. Po počáteční investici by byl systém finančně soběstačný a zásadně by omezil množství láhví odhozených v přírodě a okolo cest. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nález zhruba 25 tisíc let staré sošky se stal vědeckou senzací, která k moravským vykopávkám přitáhla zraky světových odborníků. Do Věstonic dorazil obdivovat poklady historie i velikán francouzské archeologie Henri Begouën.

Zajímavosti

Jeden z mnoha výhledů na jezero Cuicocha korunované dvojicí ostrovů.

Příroda

Chtřestýšovec Protobothrops mucrosquamatus - jeden z jedovatých hadů, jejichž genom vědci porovnávali s tím lidským.

Zajímavosti
Vesmír
Historie

Mozek pacienta s Creutzfeldtovou–Jakobovou chorobou. Šipky ukazují místa zasažená prionem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907