Drzoun s velkou kuráží: Co možná nevíte o rosomácích sibiřských
Rosomák sibiřský je známý pro svou drzost a snad až bláznivou odvahu. Jsou dokonce popsány případy, kdy zhruba patnáctikilový rosomák odehnal od kořisti trojici vlků, kteří zarputilého soupeře zkrátka nedokázali zastrašit
Rosomáci prosluli svou žravou nenasytností a nevyčerpatelnou energií. Jsou pořád v pohybu, stále šmejdí a pátrají po potravě. Při honu za jídlem převracejí klády a kameny, nahlížejí do děr a hrabou v nich. Evolucí jsou přímo stvořeni k přežití: Nemají speciální nároky na prostředí, dokážou žít v hustém jehličnatém lese stejně dobře jako v tundře nebo v horách. Umí šplhat na stromy a jsou i skvělými plavci.
Pro život v mrazivých podmínkách jsou rosomáci skvěle vybaveni. Na jejich dokonale izolující husté srsti promaštěné přírodními oleji se netvoří námraza. Huňaté ocasy jim slouží jako přikrývka při odpočinku a malá ouška zabraňují úniku tepla. Vysoké obočí s výstupky ochraňují oči a nápadně širokými a velmi silnými čelistmi dokáže zvíře drtit i kosti. Zužitkuje tak i mršinu, která už byla obrána jinými šelmami.
Březost „na počkání“
Podobně jako jiné kunovité šelmy mohou samičky rosomáka využít takzvanou prodlouženou březost a provokovanou ovulaci. V tom případě vajíčko po počátečních fázích rýhování odpočívá v děloze v neaktivním stavu a teprve po různě dlouhé době se uchytí v děložní sliznici. Až od toho okamžiku dochází k normálnímu vývoji zárodku. Prodloužená březost u rosomáků trvá osm až devět měsíců, délka skutečné březosti je sedm až osm týdnů.
TIP: Nebojácný medojed kapský: Malý vztekloun s velkou odvahou
Před porodem (tedy zpravidla v únoru) si samice vyhrabe mělkou noru, nebo si najde vhodný úkryt. Rosomáci mívají jedno až šest mláďat (nejčastěji 2–3). Při narození váží malí rosomáci 90–100 gramů; jsou kojeni do osmi až deseti týdnů. V případě nutnosti dokáže matka přenášet mláďata v tlamě. Po deseti týdnech je již bere s sebou na lov. Mnoho mláďat ovšem nepřežije svou první zimu. Na konci léta a počátkem podzimu se cesty mláďat a matky rozdělují. Specialisté na rosomáky však tvrdí, že matky poznají své potomky při náhodných setkáních i po několika letech.
Co o rosomácích ještě nevíte
- tato kunovitá šelma dorůstá obvykle délky od 0,65 do 1 metru; samci mají zpravidla hmotnost 11–18 kg, samice 6–12 kg.
- nemá stálý brloh, příležitostně však vyhledává úkryt pod kořeny nebo mezi balvany; žije samotářsky.
- podle terénní zoologů se dožívají 15–16 let, což je na šelmu úctyhodný věk.
- už deset týdnů stará mláďata rosomáků doprovázejí matku na lovu a učí se umění přežít.
- úctyhodných 70 kilometrů urazil telemetricky sledovaný rosomák při pronásledování kořisti.
- v hlubokém sněhu dokáže rosomák ulovit i mnohem větší kořist než je sám, například losa.
