Duel božských sídel: Mexický Chichén Itzá vs. kambodžský Angkor Vat

01.03.2017 - Vilém Koubek

Města Angkor a Chichén Itzá, vybudovaná okolo posvátné pyramidy, vzkvétala zhruba ve stejném období a ve své vrcholné éře představovala centra moci. Které z nich však dosáhlo většího věhlasu?

Hrdá sídla bohů -<p>Ačkoliv obě historická města představovala v době největšího rozkvětu centra rozlehlých oblastí, Angkor zašel ještě o krok dál a stal se sídlem králů.</p>
Hrdá sídla bohů -

Ačkoliv obě historická města představovala v době největšího rozkvětu centra rozlehlých oblastí, Angkor zašel ještě o krok dál a stal se sídlem králů.


Reklama

Chichén Itzá

Starobylé město Chichén Itzá založili pravděpodobně v 6. století mayští obyvatelé poloostrova Yucatan, a přestože si postupně získalo věhlas, zastiňovala jej dvojice obcí Yaxuna (na jihu) a Coba (na východě). Během 10. století však z neznámých důvodů začala konkurence upadat a její obyvatelstvo se postupně přesunulo do Chichén Itzá, z nějž se pak stalo pomyslné centrum celého poloostrova

Boží pyramida

S nově příchozími dorazil do města také čerstvý závan architektury, a vznikla tak asi nejznámější dochovaná stavba, Kukulkánova pyramida: Její vrchol ční do výše 24 m, vede k němu 91 schodů a zdobí jej rytina hada, symbol mayského boha slunce a nebes. Zhruba ve stejném období se Chichén Itzá rozrostlo také o hrobku mayských velekněží či o chrám, jehož kupole připomíná observatoř. Architektonicky bohaté a velmi nahuštěné jádro města se rozkládá na ploše zhruba 5 km², v jeho okolí lze potom nalézt pozůstatky obytné oblasti, jejíž hranice nejsou známy. 

Soukromá památka

Majestátní obec vzkvétala až do začátku 15. století, pak ovšem z neznámých důvodů přišel úpadek. Když u poloostrova v 16. století přistáli Španělé, nalezli sice mnoho mayských vesnic, ale samotné Chichén Itzá již bylo spíš posvátnou lokalitou než místem pro život.

TIP: Duel hrobek, které zavál čas: Newgrange vs. pyramidy z Meroe 

Ruiny „znovuobjevil“ až v roce 1843 americký cestovatel John Lloyd Stephens a jeho zápisky z cesty po Yucatanu nasměrovaly k městu řadu dalších výzkumníků. Pozemek plný památek byl nakonec odkoupen a započaly archeologické práce. V roce 1988 zařadilo UNESCO Chichén Itzá na seznam světového dědictví a jeho krásy každoročně obdivuje téměř 1,5 milionu turistů. 

Angkor Vat

Datum založení Angkoru, jednoho z dnešních nejvýznamnějších archeologických nalezišť jihovýchodní Asie, neznáme. Nicméně již v 9. století se jednalo o natolik rozlehlé a architektonicky jedinečné město, že si jej zvolil za své sídlo khmerský král Jašovarman I. a učinil z něj centrum impéria. Velké oblibě se Angkor těšil také u následujících panovníků a vzkvétal až do začátku 13. století. Poté však upadal spolu se slábnoucí říší a jeho zánik završila vojska sousedních Thajů v roce 1431.

Zlatá hora

Na období rozkvětu upomínají stovky památek, mimo jiné i věhlasný chrámový komplex Angkor Vat, který nechal ve 12. století vybudovat král Súrjavarman II. Podobně jako v případě Chichén Itzá stála v centru města posvátná pyramida, jež představovala symbolickou horu Meru – podle hinduistů sídlo bohů. Majestátnost vzkvétajícího Angkoru potvrdil i vědecký výzkum z roku 2007: Městská zástavba se v době prosperity údajně rozprostírala zhruba na 3 000 km² a zřejmě se jednalo o největší obec preindustriální éry.

Cíl mnoha poutníků

Ačkoliv město samotné zaniklo, přilehlý chrámový komplex Angkor Vat se stal útočištěm buddhistických mnichů, kteří z něj následně učinili jedno z nejvýznamnějších poutních míst jihovýchodní Asie. Zarostlá zástavba v jeho blízkosti se dostala do popředí až po roce 1863, kdy celá oblast tvořila součást francouzské kolonie. Po více než sto letech archeologického bádání a vykopávek se nakonec Angkor v roce 1992 zařadil na seznam světového dědictví UNESCO a ročně jej navštíví přibližně dva miliony turistů. 

Výhoda králů

Ačkoliv obě historická města představovala v době největšího rozkvětu centra rozlehlých oblastí, Angkor zašel ještě o krok dál a stal se sídlem králů. Přítomnost panovníků se pak odrazila i v architektonickém odkazu: Ačkoliv je historické jádro Chichén Itzá na památky velmi bohaté, obrovské zástavbě Angkoru s jeho zachovalými chrámovými komplexy se nemůže rovnat. Vítězem duelu se tak zaslouženě stává Angkor.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907