Důležitý objev: Superhmotné černé díry požírají kosmické medúzy

21.08.2017 - Martin Reichman

Pozorování takzvaných „medúzovitých galaxií“ odhalila dosud neznámý způsob, jakým superhmotné černé díry získávají hmotu

Medúzovitá galaxie JW206 -<p>Snímek „medúzovité galaxie“ JW206 zachycuje hmotu proudící pryč z galaktického disku v podobě dlouhých útvarů připomínajících chapadla. Červená barva představuje vyzařování ionizovaného vodíku. Bíle jsou zachyceny části galaxie, kde se vyskytují většinou hvězdy.</p>
Medúzovitá galaxie JW206 -

Snímek „medúzovité galaxie“ JW206 zachycuje hmotu proudící pryč z galaktického disku v podobě dlouhých útvarů připomínajících chapadla. Červená barva představuje vyzařování ionizovaného vodíku. Bíle jsou zachyceny části galaxie, kde se vyskytují většinou hvězdy.


Reklama

Mezinárodní tým astronomů se zaměřil na tzv. „medúzovité galaxie“ v blízkých galaktických kupách, které jsou pojmenovány podle mimořádně dlouhých útvarů připomínajících chapadla táhnoucí se prostorem tisíce světelných let mimo disk mateřské galaxie. Doposud bylo nalezeno asi 400 kandidátů tohoto specifického druhu galaxií.

Za tajemstvím supermasivních obrů

Pozorování nyní ukázala, že mechanismus vzniku struktur tvořených plynem i hvězdami a připomínajících chapadla medúzy, které daly těmto objektům jméno, rovněž umožňuje, aby se plyn dostal až do centrální oblasti galaxie, stal se kořistí černé díry a jasně se rozzářil. 

Chapadla „medúzovitých galaxií“ vznikají v galaktických kupách v důsledku procesu známého jako „ram pressure stripping“, což by se dalo popsat jako „náporové vyfukování“ plynu. Vzájemná gravitační přitažlivost jednotlivých galaxií vede k tomu, že vysokou rychlostí padají do středu kupy, kde se střetávají s horkým a hustým plynem, který působí jako silný protivítr. Ten vyfukuje proudy plynu ven z galaktického disku a zároveň působí jako iniciační proces pro překotný vznik nových hvězd.    

Vědcům se podařilo objevit, že šest ze sedmi takových galaxií obsažených v této studii skrývá ve svém centru superhmotnou černou díru pohlcující okolní plyn. To je nečekaně vysoký podíl – v obecném vzorku galaxií je to méně než jedena z deseti.     

Vědce již dlouho trápí otázka, proč pouze malá část superhmotných černých děr v centrech galaxií je aktivní. Černé díry se totiž nacházejí téměř v každé galaxii, tak proč pouze zlomek z nich pohlcuje hmotu a jasně září? Tyto nové výsledky odhalují dosud neznámý mechanismus, jakým mohou černé díry hmotu získávat.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Evropská jižní observatoř (ESO)

  • Zdroj fotografií: ESO/GASP

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907