Dva dobrodruzi přestavěli vyřazený člun a vyrazili na expedici do Arktidy

13.07.2020 - Martin Reichman

Dvojice třicátníků si za sedm tisíc liber koupila vysloužilý člun a vyrazili na pět tisíc kilometrů dlouhou výpravu do Arktidy. Cílem jejich snažení je ukázat, že ani staré a vysloužilé věci nemusí skončit ve starém železe…

<p>Opravený člun Stødig se do svého důchodu ještě nechystá.</p>

Opravený člun Stødig se do svého důchodu ještě nechystá.


Reklama

Na expedici do mrazivé Arktidy se rozhodli vyrazit Guylee Simmonds (29) a David Schnabel (28). Posádku doplnil jejich námořnický pes – kanadský retrívr Shackleton. Jejich expedičním plavidlem je vyřazený záchranářský člun, který léta sloužil záchranářům na západním pobřeží Skotska. Oba přátelé 11 metrů dlouhou loď přestavěli v duchu energetické soběstačnosti a udržitelnosti – kromě podařených úprav interiéru, vybavili člun solárními panely, větrnými turbínami a dalšími eko-energetickými prvky, které jim mají zajistit dostatek energie na jejich dlouhé cestě. 

Člun dostal norské jméno Stødig, což v lze přeložit jako „stabilita“ či „vytrvalost“. „Záchranný člun byl původně vyroben v Norsku – což je i místo, kam míříme. Norské jméno nám tak přišlo více než příhodné,“ okomentoval výběr jména Guylee Simmonds.

Trvale udržitelné dobrodružství 

Cílem celé expedice je vedle dobrodružství a plnění si vlastních snů, snaha představit tuto divokou a izolovanou krajinu veřejnosti. Oba cestovatelé věří, že sesbírají dostatek materiálu na přípravu celovečerního filmu. Náročná cesta má také za cíl ukázat možnosti inovace a udržitelného designu. Ani starý vysloužilý člun nemusí podle Simmondse a Schnabela skončit ve „starém železe“.

Cesta dlouhá pět tisíc kilometrů započala loni v květnu v přístavu v Newhaven v jižním Sussexu. Z jižní Anglie poté expedice zamířila kolem belgického a nizozemského pobřeží, přes německý Kiel vstříc Baltskému moři. Během své expedice trojice putovala podél dánského, švédského a norského pobřeží až do Tromsø za polárním kruhem.

Nešlo o úplnou procházku růžovým sadem – oba námořníci mají jen minimum zkušeností s ovládáním lodi na otevřeném moři. U švédského pobřeží je na 14 dnů zdržela závada motoru a u jihonorské úžiny Skagerrak museli čelit čtyřmetrovým vlnám. Odměnou jim byla výjimečná podívaná v zřejmě nejkrásnějším norském fjordu Geirangerfjord – kde se křišťálově čistá voda snoubí se strmými útesy. 

TIP: Vládkyně moří se vrací: Původní škuner Roalda Amundsena dorazil do Norska

Po zimě strávené v přístavu v Tromsø přišla další rána – pandemie koronaviru uvěznila expedici v přístavu a na další plavbu tak mohli vyrazit až letos v květnu. Cílem další plavby je nejsevernější část norského pobřeží. Oba nadšení námořníci věří, že ještě alespoň rok na lodi vydrží. Pak by ji rádi prodali – vysloužilý člun je podle nich ještě v příliš dobré kondici, aby skončil v důchodu. Výtěžek z celé expedice a případného prodeje lodi má podpořit charitativní akci Hope Health Action na zbídačeném Haiti.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907