Etiopské dželady: Jediní primáti, kteří vyrážejí na pastvu

24.05.2017 - Marek Telička

Dželady jsou robustní zvířata -<p>Samci dosahují velikosti kolem tři čtvrtě metru a hmotnosti bezmála dvaceti kilogramů, samice jsou zhruba poloviční</p>
Dželady jsou robustní zvířata -

Samci dosahují velikosti kolem tři čtvrtě metru a hmotnosti bezmála dvaceti kilogramů, samice jsou zhruba poloviční


Reklama

Dželady (Theropithecus gelada) jsou jediní zástupci primátů, kteří jsou prakticky výhradními býložravci zaměřenými na spásání trávy. Částečně se živí květy, oddenky a kořeny a jen velmi zřídka konzumují hmyz. Asi 90 % jejich potravy tvoří stébla trávy a travní semena. V období, kdy jsou na trávách k dispozici i semena, jim dávají dželady přednost před stébly. Způsobem života a složením potravy se tito primáti daleko víc blíží kopytnatcům než zástupcům vlastního řádu. Trávu dokážou žvýkat stejně efektivně jako například koně.

TIP: Unikátní africká fauna aneb Syrová krása Etiopie

Tlupy dželad mají i více než dvě stovky členů, které se většinou zdržují do dvou kilometrů od strmých skalních stěn. Sem se stahují na noc a v případě nebezpečí. Ačkoli po skalních římsách lezou zdatně, téměř nikdy nevylézají na stromy a valnou většinu času tráví na zemi. Velmi výrazným znakem dželad je holá kůže na hrudi, která má tvar přesýpacích hodin. V období říje je zbarvení hrudní oblasti mnohem výraznější a má zřejmě obdobnou rozeznávací funkci jako při říji zduřelé hýždě paviánů.

  • Zdroj textu:

    Příroda 4/2011

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Za světlou kůži vděčí populace Evropy neandertálcům. Bez jejich genů by její vývoj trval déle.

Zajímavosti

Laboratorní potkani jsou zdatní řidiči. S pomocí vozítek si v experimentu opatřovali pamlsky.

Věda

Zastavení projektu Airborne Laser (s laserovým komplexem na „nose“ Boeingu 747) zbrzdilo úvahy o sestrojení ničivé superzbraně v brzké budoucnosti.

Válka

Srážka galaxií NGC 4676, které se přezdívá Myšky

Vesmír

Karel Kludský starší, Antonínův syn, se svými slony a zebrami roku 1910.

Historie

Ztracené město neboli Ciudad Perdida v Kolumbii

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907