Evropa proti ženě: Marie Terezie a boj o rakouské dědictví (1.)
Pragmatická sankce měla zajistit nedělitelnost habsburských držav a také dědičnost v ženské linii. Evropské mocnosti se sice pod dokument podepsaly, ale s dodržováním závazků si hlavu nelámaly
Evžen Savojský měl pravdu, když tvrdil, že Karel VI. by své dceři mnohem více prospěl bojeschopnou armádou než diplomatickými dohodami. Nešťastný císař nechal svou milovanou dceru bez prostředků, bez vojska a také bez řádné přípravy k vládě. Nová panovnice byla tak říkajíc hozena do vody a musela se rychle naučit plavat, nechtěla-li v hlubinách politiky utonout i se svou říší.
Nepřipravená, ale schopná
Velmi jí pomohlo, že si hned na počátku vlády stanovila jasný hodnotový žebříček. Na prvním místě pro ni vždycky byl Bůh, na druhém místě říše. Ke svým národům zaujala jasnou pozici, staly se pro ni v širším slova smyslu rodinou, které byla ochotna obětovat téměř vše. Na třetím místě stála vlastní rodina, děti a manžel. A teprve na posledním místě byla ona sama. Velký význam měla pro habsburskou panovnici císařská koruna. V jejím rodě se tento titul dědil již po tři staletí a nebylo prostě možné na něj rezignovat.
Podlost pruského krále
Fridrich Marii Terezii poslal nabídku rovnající se ultimátu. Prusko by se postavilo za její državy v říši, zasadilo se o zvolení jejího manžela císařem a zaplatilo dva miliony zlatých za cenu „úplného a neomezeného odstoupení celého Slezska jako ceny za námahu a nebezpečí, s nimiž při tomto počínání ve službách rakouského domu musím počítat“. Dvůr ve Vídni na nabídku neodpověděl, přestože dvorní kancléř von Sinzendorf a také František Štěpán doporučovali nad nabídkou alespoň uvažovat. Na počátku prosince 1740 začal Fridrich jednat a 30 000 elitních pruských vojáků vpadlo do Slezska.
Marie Terezie se rozhodla dále nevyjednávat a shromáždila armádu, jejíž velení svěřila generálu Wilhelmu Reinhardovi von Neipperg. Ta vtrhla do Slezska a byla 10. dubna 1741 poražena u Molvic (viz Bitva u Molvic). Porážka měla značný dopad na evropské mínění, zejména ve Francii, kde se k moci dostala válečná strana. Francie podepsala s bavorským kurfiřtem Karlem Albrechtem smlouvu v Nymphenburgu a přislíbila mu armádu, aby mohl obsadit Čechy, které si nárokoval, a Marii Terezii prohlásili uchvatitelkou trůnu. Vznikla tak proti ní velká koalice. Dá se říct, že Francie připravovala výprodej habsburského dědictví.
