Evropská sonda Trace Gas Orbiter objevila na Marsu známky velkého množství vody

18.12.2021 - Zuzana Rychlá a ČTK

Evropská sonda Trace Gas Orbiter zřejmě objevila na Marsu pod povrchem rozsáhlého systému kaňonů Valles Marineris velké množství vody.


Reklama

Že na Marsu existuje voda, je známo, většina se jí ale nachází v chladných polárních oblastech planety v podobě ledu. Pevné skupenství vody nebylo objeveno na povrchu poblíž rovníku, protože teploty tam nejsou dostatečně nízké, aby byl led stabilní.

Neutronový teleskop FREMD, umístěný na TGO, „odhalil v kolosálním systému kaňonů Valles Marineris oblast s neobvykle velkým množstvím vodíku. Za předpokladu, že vodík, který vidíme, je vázáný v molekulách vody, se zdá, že až 40 procent materiálu blízko pod povrchem v této oblasti tvoří voda,“ sdělil k objevu ruský expert Igor Mitrofanov, který vede výzkum s teleskopem FREMD a je také hlavním autorem vědecké studie.

Množství ekvivalentního vodíku detekované neutronovým teleskopem FREMD v marsovské oblasti Valles Marineris. (foto: ESA, I. Mitrofanov, CC BY-SA 4.0)

Sonda, která vidí pod povrch

Mitrofanov dodal, že sonda TGO při zkoumání dosáhne až metr hluboko pod prašný povrch Marsu. Je tak možné „vidět, co se skutečně děje pod povrchem Marsu – a především lokalizovat 'oázy' bohaté na vodu, které nebylo možné detekovat předchozími přístroji“.

Cílem programu ExoMars je hledat známky možné existence života na Marsu v minulosti, zkoumat na planetě změny vody a geochemického prostředí a zjišťovat atmosférické stopové plyny a jejich zdroje. Zároveň se při tom prověřují technologie pro budoucí mise zaměřené na přepravu vzorků z Marsu na Zemi.

TIP: Proč je Mars tak suchý? Podle vědců může být vysvětlení poměrně jednoduché

První etapa mise ExoMars začala v březnu 2016, kdy se k rudé planetě vydala družice TGO s modulem Schiaparelli. Zatímco družice se po půl roce úspěšně usadila na plánované oběžné dráze, modul, který měl provádět průzkum na povrchu, se při neúspěšném přistání rozříštil o rudou planetu.

Druhou etapu představuje rover pojmenovaný po britské vědkyni Rosalindě Franklinové, který má na Mars odletět příští rok. Podle ESA to bude první pohyblivý automatický výzkumník, který bude zkoumat povrch rudé planety i její hlubiny. Rover má být schopen zavrtat se až do hloubky dvou metrů, odebrat vzorky půdy, analyzovat jejich složení a pátrat po možných důkazech někdejšího – a možná i nynějšího – života pod povrchem rudé planety.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kopcovitá krajina Bílých Karpat státní kontrole dlouho unikala. Náročný terén úředníky od návštěv odrazoval. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Jediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan WilsonCC BY-SA 2.0)

Válka

Kmen Bójů neobýval pouze střední Evropu. Mnohem silnější větev žila v severní Itálii, takzvané Předalpské Galii, kde bojovali s Římany, a dokonce je několikrát porazili.(ilustrace: © Martina Nacházelová - se souhlasem k publikování)

Historie

Podle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts LaboratoryCC0)

Vesmír

Lesní požár na konci permu

Věda

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907