Rudé planetě se zřejmě stala osudná její velikost. V porovnání se Zemí je příliš malá na to, aby si udržela větší množství povrchové vody
Přestože v dávné historii zřejmě tekla po povrchu Marsu voda a byly na něm i velká jezera, posledních několik milionů let je rudá planeta mimořádně vyprahlým místem.
Pro život pozemského typu je nezbytná voda. Na povrchu Země je voda běžná a podle toho, co víme, byl alespoň z části vodou pokrytý i dávný Mars. Povrch dnešní rudé planety je ale očividně prakticky bez vody. Planetární vědci se už dlouho snaží přijít na to, proč Mars o svou povrchovou vodu přišel.
Možných vysvětlení se již objevila celá řada. Často se uvádí například zeslábnutí magnetického pole Marsu, které mělo vést ke zřídnutí atmosféry a s ním spojeným ztrátám vody. Kun Wang z Washingtonské univerzity v St. Louis a jeho spolupracovníci dospěli k závěru, že vysvětlení může být vlastně celkem jednoduché. Mars je podle nich příliš malý na to, aby si od svého vzniku do dneška udržel velké množství povrchové vody. Jinými slovy, rudá planeta byla odsouzena k vyschnutí od samotného počátku.
Wangův tým k tomu dospěl díky výzkumu stabilních izotopů draslíku, s jejichž pomocí je možné odhadnout přítomnost a množství těkavých látek, včetně vody, na různých planetárních tělesech. Vzorky z Marsu ani dalších planetárních těles na Zemi nemáme k dispozici, ale vědci je nahradili příslušnými meteority. Ukázalo se, že existuje dobře podložený vztah mezi velikostí tělesa a obsahem izotopů draslíku, tedy i množstvím obsažených těkavých látek
TIP: Kam zmizela voda Marsu? Možná ji nasákly místní horniny
Podle Wanga Mars ztratil více vody než Země, ale zároveň méně vody než Měsíc a planetka Vesta. To odpovídá i jejich velikostem. Pokud mají badatelé pravdu, zřejmě existuje poměrně úzce vymezená velikost planet, na nichž může být dost kapalné vody na to, aby tam probíhala desková tektonika, pro kterou je voda nezbytná, a případně mohl vzniknout život.
VědaPazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel Ugueto, CC BY 4.0)
HistoriePřemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)
RevueKruh života
Javier Murcia | Chování | 2. místo
Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)
VesmírK prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, Cash, CC0)
VálkaAmerický letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)
