Želvy mořské ohrožují pytláci, kteří kradou jejich vejce. Ochránci přírody proto do boje nasadili moderní technologie…
Populace všech sedmi druhů mořských želv strmě klesají – problematický je především sběr želvích vajec a zabíjení samic pro maso.
Populace všech sedmi druhů mořských želv strmě klesají – čtyři ze sedmi druhů jsou považovány za kriticky ohrožené, další tři jako ohrožené vyhynutím. Mezi hlavní hrozby přitom patří pytláci, kteří nelegálně obchodují s produkty těchto plazů. Například ve střední Americe jsou vejce mořských želv pochoutkou, která je velmi žádaná v místních restauracích. Ochrana želv je tam proto těsně spojená s bojem proti pytlákům.
Helen Pheasey z britské University of Kent a její spolupracovníci kvůli tomu vytvořili falešná vejce, která v sobě mají ukrytý lokátor GPS. Tato vejce pak fungují jako past na pytláky. Díky GPS signálu mohou úřady pytláka snáze vystopovat a pohnat ho k odpovědnosti.
TIP: Znečištění oceánu: V krvi mořských želv objevili lidské léky a insekticidy
Vědci již svá falešná vejce vyzkoušeli přímo v terénu. Umístili je do více než stovky želvích hnízd na čtyřech plážích v Kostarice. Asi čtvrtina těchto hnízd byla vypleněna pytláky, takže vaječné návnady dostaly příležitost se osvědčit. Experiment dopadl nadmíru úspěšně. Potvrdil, že falešná vejce neohrožují želví snůšku, a že je možné vystopovat zloděje vajec. V tomto případě většina vajec zůstala relativně blízko, což je významná informace pro plánování dalších ochranářských opatření.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
PřírodaOstrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
