Fosilie pterosaura odhalila gigantickou lalokoploutvou rybu

21.02.2021 - Stanislav Mihulka

Náhodou objevená lalokoploutvá ryba z období křídy byla velká jako žralok bílý

<p>Latimérie je poměrně mohutná ryba, která může dorůst do hmotnosti přes 80 kilogramů a dosáhnout téměř dvoumetrové délky. | <em>zdroj: Vladimír Socha (paleontolog)</em></p>

Latimérie je poměrně mohutná ryba, která může dorůst do hmotnosti přes 80 kilogramů a dosáhnout téměř dvoumetrové délky. | zdroj: Vladimír Socha (paleontolog)


Reklama

Paleontolog David Martilla z britské University of Portsmouth dostal zajímavý úkol. V soukromé sbírce fosilií v Londýně měl prozkoumat velkou kost u jedné fosilie pterosaura. Její majitel se domníval, že by mohlo jít o lebku pterosaura. Martill ho ale zklamal, protože šlo o něco úplně jiného. Paleontologové naopak zajásali, protože se z velké kosti vyklubalo něco nečekaného.

Šlo o pozůstatky unikátního orgánu lalokoploutvých ryb, který je naplněný tukem (anglicky vestigial lung) a odpovídá plynovému měchýři kostnatých ryb. Podle velikosti objeveného orgánu vědci odhadují, že šlo o gigantickou, a vlastně doposud největší známou lalokoploutvou rybu, jejíž velikost se blížila 6 metrům, tedy zhruba velikosti žraloka bílého. Dnešní lalokoploutvé ryby, tedy latimerie, přitom dosahují délky do 2 metrů.

TIP: Jurské „piraně“ z Německa jsou nejstarší známé masožravé ryby

Fosilie rekordně velké lalokoploutvé ryby pochází z fosfátových vrstev v Maroku a je první fosilií této skupiny. Žila před 66 miliony let, tedy na samotném konci křídy, těsně před zkázou křídového světa po dopadu meteoritu v Chicxulubu. Vzhledem ke svému stáří jde o nejmladší známou fosilii lalokoploutvé ryby vůbec. Pak následuje 66 milionů let fosilního záznamu bez těchto ryb, i když ve skutečnosti dva druhy latimerií stále ještě žijí, u pobřeží jižní Afriky a v Indonésii.

Živoucí fosilie

Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) patří mezi lalokoploutvé ryby, ze kterých v období pozdního devonu – asi před 370 miliony let – vznikli první suchozemští čtvernožci. Jde tedy o zástupce skupiny, která dala v dávných prvohorách vzniknout i našim plazím a posléze savčím předkům. Jde o jediný známý rod, který ve dvou dnes rozeznaných druzích reprezentuje tuto vývojově nesmírně starobylou skupinu vodních obratlovců.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jizvy chudoby: konžský frank

kde: Demokratická republika Kongo | nejvyšší inflace: 511 % (2000)

Demokratická republika Kongo vlastní jedny z největších zásob mědi a kobaltu na světě a nechybí jí ani ropa. O vývoz všech tří surovin sice země opírá svou ekonomiku, která je momentálně na vzestupu, nicméně dlouhé roky občanských válek a nestabilní politické situace v ní napáchaly přetrvávající škody. Nejvyšší inflace byla v zemi naměřena v roce 2000, kdy se zvýšila o 511 procent. Od té doby sice znehodnocení prudce kleslo, ve státě však stále žije přes 60 procent obyvatel pod úrovní chudoby. 

Zajímavosti
Věda

Pražský hrad (kolem roku 1400). Za Lucemburků, především pak za Karla IV. se hrad románský proměnil v gotický. Královský palác byl přestavěn podle „galského způsobu“ a francouzská gotika se měla odrážet i ve stavbě katedrály. (zdroj: Archiv výzkumu Pražského hradu)

Historie

Umělecká představa stanice Tchien-kung 3, která má vzniknout do roku 2022. (zdroj: CNSA)

Vesmír
Zajímavosti

Součástí japonských sil byla i největší bitevní loď na světě Jamato. (zdroj: Wikimedia Commons (Yamato Museum, Shizuo Fukui, volné dílo)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907