Fosilie pterosaura odhalila gigantickou lalokoploutvou rybu

21.02.2021 - Stanislav Mihulka

Náhodou objevená lalokoploutvá ryba z období křídy byla velká jako žralok bílý

<p>Latimérie je poměrně mohutná ryba, která může dorůst do hmotnosti přes 80 kilogramů a dosáhnout téměř dvoumetrové délky.</p>

Latimérie je poměrně mohutná ryba, která může dorůst do hmotnosti přes 80 kilogramů a dosáhnout téměř dvoumetrové délky.


Reklama

Paleontolog David Martilla z britské University of Portsmouth dostal zajímavý úkol. V soukromé sbírce fosilií v Londýně měl prozkoumat velkou kost u jedné fosilie pterosaura. Její majitel se domníval, že by mohlo jít o lebku pterosaura. Martill ho ale zklamal, protože šlo o něco úplně jiného. Paleontologové naopak zajásali, protože se z velké kosti vyklubalo něco nečekaného.

Šlo o pozůstatky unikátního orgánu lalokoploutvých ryb, který je naplněný tukem (anglicky vestigial lung) a odpovídá plynovému měchýři kostnatých ryb. Podle velikosti objeveného orgánu vědci odhadují, že šlo o gigantickou, a vlastně doposud největší známou lalokoploutvou rybu, jejíž velikost se blížila 6 metrům, tedy zhruba velikosti žraloka bílého. Dnešní lalokoploutvé ryby, tedy latimerie, přitom dosahují délky do 2 metrů.

TIP: Jurské „piraně“ z Německa jsou nejstarší známé masožravé ryby

Fosilie rekordně velké lalokoploutvé ryby pochází z fosfátových vrstev v Maroku a je první fosilií této skupiny. Žila před 66 miliony let, tedy na samotném konci křídy, těsně před zkázou křídového světa po dopadu meteoritu v Chicxulubu. Vzhledem ke svému stáří jde o nejmladší známou fosilii lalokoploutvé ryby vůbec. Pak následuje 66 milionů let fosilního záznamu bez těchto ryb, i když ve skutečnosti dva druhy latimerií stále ještě žijí, u pobřeží jižní Afriky a v Indonésii.

Živoucí fosilie

Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) patří mezi lalokoploutvé ryby, ze kterých v období pozdního devonu – asi před 370 miliony let – vznikli první suchozemští čtvernožci. Jde tedy o zástupce skupiny, která dala v dávných prvohorách vzniknout i našim plazím a posléze savčím předkům. Jde o jediný známý rod, který ve dvou dnes rozeznaných druzích reprezentuje tuto vývojově nesmírně starobylou skupinu vodních obratlovců.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jeden z lepších nevěstinců na území okupované Francie. (foto: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Dietrich, CC-BY-SA 3.0)

Historie

Vasariho koridor spojuje Palazzo Vecchio (florentskou radnici) s palácem Pitti (vévodským sídlem) přes galerii Uffizi a horní část mostu Ponte Vecchio. (foto: Pixabay, Alexandra MerzCC0)

Zajímavosti
Revue

Babyboom invazivního plzáka španělského propuká zjara. Přemnožení hladovci hravě zničí celou úrodu. Spasou hlavně listy, ale zbytek porostu oslintají, pokálí a zválí. Počet dospělců kulminuje v létě. (foto: David Říha ©)

Příroda

Kupa galaxií SDSS J1004+4112, jak ji zachytil Hubbleův teleskop.

Vesmír

Rekonstrukce vzhledu dávného obrněného „červa“ Wufengella bengtsoni.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907