Františkovy Lázně: Věčná stopa rakouského císaře Františka I.

02.06.2019 - Lubomír Zeman

Ve Františkových Lázních si podávali dveře nejen pacienti, ale také habsburští panovníci. Zejména dva z nich se zde zapsali nesmazatelnou stopou

<p>Františkovy Lázně navštěvovali prominentní hosté</p>

Františkovy Lázně navštěvovali prominentní hosté


Reklama

Původně lázeňská kolonie blízkého města Cheb byla založena roku 1793, a to zásluhou chebského městského lékaře dr. Bernharda Vinzenze Adlera, jenž zdejší prameny prozkoumal a popsal. Dal také vyčistit hlavní pramen a nad ním postavit pavilon, který  ale strhly nosičky „chebské vody“, jež se zřízení lázní bránily. 

Císař kam se podíváš

Lázně byly pojmenovány Franzensbad po císaři Františku II., který je sám navštívil roku 1812, a jeho jméno nese také hlavní pramen. Traduje se však, že zdejší léčivou vodu, nazývanou chebská kyselka, popíjel už na sklonku 12. století český kníže Jindřich Břetislav.

Místní prameny zkoumal už slavný Paracelsus nebo švédský chemik Berzelius, vysoce je cenil Agricola. Velký rozmach exportu zdejší vody nastal po roce 1822, kdy byl nejstarší pramen dán do pronájmu chebskému podnikateli J. A. Hechtovi. Ten zkonstruoval speciální stáčecí přístroj, který se pak uplatnil po celých Čechách.

Urbanistický plán lázní vypracoval stavební ředitel českých kamerálních (královských) statků abbé Tobias Gruber. Vyšel přitom z francouzské zahradní architektury Ludvíka XIV. a v intencích baroka osově vedl hlavní ulici k Františkovu prameni.

TIP: Byznys postavený na vodě: Mattonka chutnala ve Vídni stejně jako v Americe!

V 19. století zástavba dospěla do podoby ideálních antických měst: získala pravidelnou uliční síť se čtyřmi šachovnicově propojenými ulicemi. Kolem poloviny 19. století tu již stálo půl sta lázeňských domů. Tehdy Franzensbad dosáhly evropského formátu. Díky stavbám chebského stavitele Adama Haberzettla a místního stavitele Karla Wiedermanna a jejich synů získaly Františkovy Lázně nenapodobitelnou tvář a něžný půvab romantického historismu. 

Proslulí návštěvníci

V roce 1808 prohlásil Johann W. Goethe Františkovy Lázně za jedno z nejkrásnějších míst v srdci Evropy. V trojúhelníku západočeských lázní se totiž odlišují – jsou menší a útulnější. Inspirovaly literáty, například německá spisovatelka Marie von Ebner-Eschenbach tu napsala eseje Aus Franzensbad. Také Božena Němcová, která se zde léčila roku 1846, reflektovala lázeňský pobyt ve svých fejetonech. Poslední rakouský císař Karel I. tady v roce 1909 potkal svou lásku – budoucí manželku Zitu.

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907