Goliáš skrytý v mechu: Nosálka dubová je největší mšicí na světě

02.11.2020 - Pavel Krásenský

Mšice jsou velmi zajímavá skupina hmyzu, o které dosud víme jen poměrně málo. Určitě vás proto překvapí, že jeden druh žijící i na našem území, je největší mšicí na světě

<p>Chobot nosálky dubové <em>(Stomaphis quercus)</em> je tak dlouhý, že dvojnásobně přesahuje délku těla této mšice.</p>

Chobot nosálky dubové (Stomaphis quercus) je tak dlouhý, že dvojnásobně přesahuje délku těla této mšice.


Reklama

Při jedné návštěvě přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna jsem v kolonii mravenců Lasius brunneus objevil podivného tvora, kterého jsem na první pohled nedokázal identifikovat. Přesněji řečeno jsem se s tímto druhem hmyzu potkal poprvé v životě. Tajemný neznámý vypadal jako stvoření z jiné planety, takže není divu, že okamžitě upoutal moji pozornost. 

Chobot delší než tělo

Vraťme se ale na úplný začátek. Při prohlížení suchých stojících buků jsem si všiml hustého porostu mechu při patě jednoho z nich. Často se dívám pod podobné porosty, které někdy skrývají kolonie mravenců, jindy nejrůznější brouky. Tentokrát jsem objevil kolonii mravenců Lasius brunneus.

Už při prvním rychlém pohledu mezi mravenčí hemžení upoutal mou pozornost neznámý hmyz. Při bližším pohledu jsem konstatoval, že jde o baculatého, světle zbarveného tvora s neuvěřitelně dlouhým ústním ústrojím – chobotem, který byl tak dlouhý, že jej stvoření mělo stočený pod tělem a špička dokonce dosahovala daleko za něj. To už jsem začal tušit, kam podivného tvora zařadit. 

K mé domněnce přispěla i další indicie, a to kapička tekutiny na zadečku, kterou jsem u několika jedinců pozoroval. Zanedlouho jsem objevil jedince, který měl dlouhý chobot zabodnutý do kořene stromu. V té chvíli jsem měl jasno – určitě jde o nějakou mšici. Až doma jsem byl ovšem schopen určit, že jsem měl čest potkat se s nosálkou dubovou (Stomaphis quercus). Tento druh mšice žije nejčastěji při patách stromů, kde se vyskytují kolonie mravenců černolesklých (Lasius fuliginosus) nebo právě mravenců druhu Lasius brunneus. V palearktické oblasti je dosud známo asi 25 zástupců rodu Stomaphis

Chráněný obyvatel kolonie

Nosálka dubová se nejčastěji vyskytuje v koloniích mravenců při patách dubů a bříz, ale i jiných stromů. A co je na této mšici tak výjimečné? Je to samozřejmě její neuvěřitelně dlouhé sací ústrojí, které může být dvakrát delší než samotné tělo. Mimořádná je také velikost, která tento druh v kategorii velikosti řadí na první místo mezi všemi mšicemi světa.

Některé exempláře jsou dokonce větší než jeden centimetr. Tak velké ovšem bývají pouze samičky, samečci jsou mnohem menší. Tyto mšice jsou na mravencích zcela závislé. Přezimují v jejich hnízdech a na jaře je mravenci vynášejí až 20 metrů vysoko do korun stromů.

Chobot jako překážka i kotva 

Pozorovat nosálky dubové v mravenčím hnízdě bylo velmi zajímavé. Například jsem objevil jednu mšici ukrytou pod kouskem mechu, jejíž neuvěřitelně dlouhý chobot byl zabodnut do kořene buku daleko před ní. Občas kolem přeběhl nějaký mravenec, který o chobot doslova zakopnul. Mravenci se také často pokoušeli mšici odtáhnout do bezpečí, ale kvůli pevně zabodnutému chobotu se jim to nedařilo. 

TIP: Mšice a jejich spolupracovníci: Výkonná genetická laboratoř

Malé skupinky nosálek se krčily v přítmí hnízda a mravenci kolem nich stále vzrušeně pobíhali. Čas od času některá nosálka vyprodukovala kuličku sladké tekutiny (medovice), kterou mravenci ochotně sbírali. Tomuto vztahu mezi mravenci a mšicemi, kdy mravenci poskytují mšicím ochranu a ty jim na oplátku dávají sladkou medovici, se říká trofobióza.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Křídový pták Falcatakely forsterae.

Věda

Konstantinův křest, obraz namalovaný pravděpodobně Gianfrancescem Pennim.

Historie

Stávající vesmírná smlouva zakazuje použití jaderných zbraní nebo jiných zbraní hromadného ničení ve vesmíru. Průzkum vesmíru, Měsíce a jiných nebeských těles by měl být motivován výhradně mírovými účely.

Vesmír

 Dohodová propaganda dokázala německé zločiny v Belgii propagandisticky využít.

Válka

Pod ochranou rodiny

Vorvani obrovští (Physeter macrocephalus) oplývají vysokou inteligencí a jsou obdařeni vyvinutým sociálním cítěním. Jestliže je některý vorvaň napaden, útočník je vzápětí vystaven nemilosrdnému zásahu dalších členů rodinného klanu. Například když se do nebezpečí dostane mládě ohrožované kosatkami nebo žraloky, vyšle signál a ostatní vorvani ihned připlavou. Utvoří kolem ohroženého jedince kruh, přičemž jejich hlavy směřují dovnitř a nebezpečné ocasy jsou připraveny uštědřit útočníkům smrtelnou ránu.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907