Haló, tady Mars! Jak rychle dokážeme komunikovat s rudou planetou?

20.10.2019 - Nikol Patíková


Reklama

Pro spojení s přístroji na oběžné dráze i na povrchu Marsu se využívají rádiové vlny, které se šíří rychlostí světla. Doba letu signálu mezi rudou a modrou planetou tudíž odpovídá podílu jejich aktuální vzdálenosti a rychlosti světla. Vzdálenost obou těles se ovšem výrazně mění. Nachází-li se Mars vzhledem k Zemi na opačné straně než Slunce, tedy v tzv. opozici, je k nám nejblíž. Vzhledem k velké výstřednosti jeho trajektorie může jít i o pouhých 54,6 milionu kilometrů, a pak letí rádiový signál k Zemi tři minuty

TIP: Pokrytí na Měsíci: Německý startup pošle na Měsíc stanici pro mobilní telefony

Naproti tomu nejdál se rudá planeta pohybuje v době tzv. konjunkce, tedy je-li na pozemské obloze „za Sluncem“. Potom může vzájemná vzdálenost činit až 401 milionu kilometrů a signálu trvá cesta 22 minut. Obousměrná komunikace tak nabírá zpoždění 44 minut, což je například pro spojení astronautů s řídicím střediskem kvůli řešení akutního problému nepředstavitelné. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda
Věda

Skunk pruhovaný je ve volné přírodě ohrožen změnou klimatu, intenzivním zemědělstvím i lovem. Skunci mají skvěle vyvinutý čich a sluch, ale velice špatný zrak - proto bohužel často končí pod koly aut. (foto: Wikimedia Commons, USFWS Mountain-PrairieCC BY 2.0)

Revue

Přemysl Otakar II. nechává křtít pohanské Prusy, obraz Antonína Lhoty. (foto: Wikimedia Commons, DobrošCC BY-SA 4.0)

Historie
Válka

Dobrovolníci si zapisovali, jak se cítí po dojedení snídaně - 86 % z nich hodlá své stravovací návyky změnit k lepšímu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907