Havaj: Ostrovy v ohnivém prstenci
Přestože se nad nimi neustále vznáší hrozba sopečné erupce, prosluli Havajci bezstarostným způsobem života. Místní výraz „aloha“, používaný jako pozdrav, se po celém světě stal synonymem pohody. Za odpočinkem v tropickém ráji tak každoročně míří na deset milionů turistů
Na havajské vlajce nelze přehlédnout tzv. union jack, tedy symbol Velké Británie naznačující britskou roli při objevování regionu. Osm vodorovných pruhů odkazuje k počtu hlavních ostrovů. Současná podoba vlajky se vyvíjela od roku 1816 a trvalo 29 let, než se počet pruhů i pořadí jejich barev definitivně ustálily. Dodnes však není jisté, kdo se stal autorem nakonec oficiálně přijatého návrhu.
Z pásu 137 sopečných ostrovů je trvale obydlených jen sedm. Havajskou metropoli Honolulu dělí od Washingtonu 7 500 km, což zhruba odpovídá vzdálenosti mezi Prahou a Pekingem. Obyvatelé nejjižnějšího z 50 amerických států tak mají geograficky blíž k Japonsku.
Ananasová velmoc
Celých 40 % havajského území pokrývá zemědělská půda, z čehož asi polovina patří do rukou několika desítek soukromníků. Vzhledem k tropickému klimatu jde o jediné místo USA, kde lze pěstovat kávové boby, a právě káva se tak vedle cukrové třtiny či makadamových ořechů řadí mezi hlavní vývozní artikly.
Svět však zná především jiný plod tichomořských ostrovů: ananas. Ještě v 60. letech minulého století jím Havaj zásobovala 80 % planety, současná ekonomika už ovšem stojí na jiných pilířích. Pětina populace je závislá na turistickém ruchu, jehož intenzita trvale narůstá.
Lyžování na vulkánu
Návštěvníci míří na ostrovy ve velkém i přesto, že největší z nich – Hawaii – spočívá ve stínu impozantního masivu pěti sopečných vrcholů, z nichž minimálně tři dosud neutichly. Kilauea se dokonce řadí mezi nejaktivnější vulkány světa a po jejím úbočí od roku 1983 nepřetržitě stéká proud žhavé lávy.
Zato Mauna Kea, doslova „bílá hora“, se probudila naposledy před 3 600 lety. Místo horkého magmatu ji dnes pokrývá sníh, a v zimním období se na jejích svazích dokonce lyžuje. Důvodem pro vytrvalost mrazivé vrstvy se stala nadmořská výška: S 4 205 metry je hora nejvyšší nejen na Havaji, ale – měřeno ode dna oceánu – i na celé planetě. Pod hladinou se totiž ukrývá dalších 6 000 m jejího úbočí. Naopak na vrcholu vyrostlo několik astronomických observatoří, které těží z příznivých pozorovacích podmínek.
Zapovězený ostrov
Od chvíle, kdy k havajským břehům v roce 1778 připlula flotila Jamese Cooka, se příliv návštěvníků nezastavil. Statistiky uvádějí, že v roce 1929 na souostroví zavítalo 22 tisíc zájemců, zatímco o 90 let později už je jich téměř deset milionů. Viditelně přitom ovlivňují nejen místní život, ale i podobu ostrovní krajiny.
Jedno z mála míst, jež zůstávají relativně nedotčená, představuje nejmenší z obydlených ostrovů – Niihau. Má pouhých 170 obyvatel a téměř všichni patří k původním Havajcům, dodržujícím tradiční zvyky. V roce 1863 ostrov koupila od havajského krále skotská farmářka Elizabeth Sinclairová a rozhodla se jej uchovat v původní podobě – což mimo jiné zahrnovalo zákaz vstupu cizinců.
Naprostá izolace způsobila, že dnes na Niihau nenarazíte na zpevněné cesty, nefungují tam lékařské služby ani policie. Ostrované nikdy neviděli automobil, televizi či střelnou zbraň. Zavítat na jejich území je oficiálně možné teprve od roku 1987: Tehdy turisté dostali povolení k návštěvě v malých skupinách, přičemž nesmějí fotografovat ani vstupovat do kontaktu s původním obyvatelstvem.
Patron malomocných
Mezi slavné havajské rodáky patří mimo jiné bývalý americký prezident Barack Obama nebo zpěvák Bruno Mars. Skutečnou místní „celebritu“ však představuje katolický misionář Jozef Damien De Veuster. Belgický kněz, známý také jako otec Damián, na ostrovech působil v letech 1864–1889 a především léčil malomocné. Poté, co na zmíněnou chorobu sám zemřel, byl prohlášen za svatého. Dnes je oficiálním patronem Havaje a na jeho sochy narazíte po celém souostroví.
Stručné dějiny
První a na dlouhou dobu jediní lidé připluli na Havaj pravděpodobně z Polynésie kolem roku 1000 a vybudovali tam stálé osídlení. Kastovnímu společenství vládli šamani a náčelníci, přičemž se zřejmě praktikovaly i lidské oběti. Potomci původních Havajců dnes tvoří zhruba pětinu ostrovní populace a havajština má vedle angličtiny status úředního jazyka.
Smrt mezi domorodci
Když americký Kongres podepisoval v roce 1774 Deklaraci nezávislosti, o existenci Havaje neměl ještě nikdo z jeho členů ani tušení. K odlehlým ostrovům v srdci Pacifiku připlul James Cook s lodí Endeavour až v roce 1778 a nazval je na počest hraběte Sandwiche, jenž výpravu financoval. Mořeplavec se o rok později na Havaj vrátil, jenže v té době mezi místními náčelníky propukly ozbrojené boje o moc a Cook v jedné z potyček zemřel.
Z konfliktu následně vzešel jako vítěz Kamehameha I., souostroví úspěšně sjednotil a prohlásil se za jeho krále. Havaj se tak otevřela světu: Začala pěstovat obchodní styky s USA i Velkou Británií a vítala zástupy křesťanských misionářů a nových přistěhovalců, zejména z Asie.
Nejmladší americký stát
Konec 19. století se nesl ve znamení vzrůstajícího zájmu USA, jež na ostrovech vlastnily zemědělskou půdu. V roce 1892 vstoupily americké jednotky na tamní území násilím a po dobytí královského paláce donutily abdikovat panovnici Liliuokalani. Hnutí havajských revolucionářů vyhlásilo republiku a usilovalo o přičlenění ke Spojeným státům, k čemuž po sérii diplomatických jednání roku 1898 skutečně došlo.
Oficiálně se však Havaj stala zatím posledním federálním státem USA až v srpnu 1959. Ještě předtím ovšem poznamenala její minulost temná kapitola druhé světové války, když v roce 1941 Japonci nečekaně napadli vojenskou základnu Pearl Harbor na ostrově Oahu, přiměl incident dosud neutrální Spojené státy zapojit se do globálního konfliktu.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyv.: 1 420 500; očekávaná doba dožití: 81,3 roku; prům. počet dětí: 2,28 na ženu; věková struktura: 27,1 % obyv. do 19 let, 13,2 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Honolulu má 337 256 obyv.; náboženství: 29 % křesťanství, 9 % buddhismus, 1 % židovství, 10 % ostatní, 51 % bez vyznání; oficiální jazyky: angličtina a havajština; obyv. pod hranicí chudoby: 11 %; gramotnost: 90,4 %.
Politika
Státní zřízení: federální stát USA; guvernér: David Ige; volby: volby do Kongresu se konají každé dva roky.
Ekonomika
HDP na hlavu: 51 277 USD (odhad z r. 2017; ČR – 35 500 USD); měna: americký dolar, s kurzem 1 : 23 Kč.
Geografie
Rozloha: 28,311 km², zhruba jako Albánie; charakter území: souostroví má sopečný původ, je velmi hornaté; podnebí: tropické, s obdobím sucha od května do října; vysoké teploty zmírňují východní pasáty; min. noční / max. denní teploty (°C) v Honolulu: leden–březen 19–20/27, duben–červen 21–23/28–31, červenec–září 23–24/31–32, říjen–prosinec 20–23/29–31; nejnižší a nejvyšší bod: Pacifik (0 m) / Mauna Kea (4 205 m).