Hibernace vakoplchů drobných: Sladký spánek v laboratoři

19.03.2022 - Marek Telička

Mezi největší ospalce zvířecí říše patří lvi, pásovci, koalové a pochopitelně též lenochodi. Studie australských vědců ale ukazuje, že mezi rekordmany bychom měli zařadit i vakoplcha drobného, který v laboratorních podmínkách dokázal pokořit všechny spánkové rekordy!

<p>Dvojice <strong>vakoplchů drobných</strong> <em>(Cercartetus nanus).</em> Vědci se dlouho domnívali, že se vakoplši živí především hmyzem. V poslední době bylo zjištěno, že se živí ve velkém rozsahu nektarem a pylem květů některých druhů stromů a keřů.</p>

Dvojice vakoplchů drobných (Cercartetus nanus). Vědci se dlouho domnívali, že se vakoplši živí především hmyzem. V poslední době bylo zjištěno, že se živí ve velkém rozsahu nektarem a pylem květů některých druhů stromů a keřů.


Reklama

Některá zvířata vynikají dobou, jakou pravidelně věnují spánku. Množství prospaných hodin je závislé na době, kterou stráví sháněním a konzumací potravy a odvíjí se i od kalorické vydatnosti jídla. Toto obecné pravidlo má však své výjimky i četné otazníky. 

Nejdetailnější údaje o spánku zvířat pocházejí ze studií, které zkoumaly tvory držené v zajetí. Podle nich jsou současnými spánkovými rekordmany pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus) s hodnotou 20,4 hodin spánku denně a malý hlodavec pytlouš drobný (Perognathus longimembris), který prospí 20,1 hodin denně.

Velmistři spánku

Je ovšem třeba si uvědomit, že jde o údaje získané v prostředí, které je zvířatům úplně cizí. Z volné přírody odchycení tvorové jsou umístěni do potenciálně nepřátelské laboratoře. Stres a skutečnost, že mají dostatek potravy a tudíž nemusejí bdít a jídlo shánět, může naměřené hodnoty zásadně ovlivnit. Dokládá to třeba případ vakoplcha drobného (Cercartetus nanus), který dokáže skvěle šetřit energií.

TIP: Géniové zimního spánku: Proč nemají medvědi proleženiny a neochabují jim svaly?

Když má vakoplch dostatek potravy, budí se ze spánku asi každých dvanáct dní a během hibernace činí jeho energetický výdej 2,5 % obvyklých hodnot. Je to bezesporu mimořádný lenoch, ale normálně by určitě nespal tolik, jako během pokusu, který s těmito australskými vačnatci provedl před několika lety zoolog Fritz Geiser z University of New England v australském Armidale. Zásobil vakoplchy jídlem a sledoval, co se bude dít. Přecpaná zvířata prospala v průměru 310 dní a nejdéle chrupající jedinec se dokonce probral až po 367 dnech!

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907