Hibernující křečíci nestárnou: Hlubší spánek znamená delší život

08.12.2017 - Zuzana Teličková

Vědcům se podařilo prokázat souvislost mezi hibernací a délkou života. Posloužili jim k tomu křečíci džungarští

Kdo spí, jako by jedl -<p>Výzkum hibernace křečíků džungarských (Phodopus sungorus) přinesl nečekané výsledky</p>
Kdo spí, jako by jedl -

Výzkum hibernace křečíků džungarských (Phodopus sungorus) přinesl nečekané výsledky


Reklama

U křečíků džungarských (Phodopus sungorus) se při dočasném snížení metabolizmu a tělesné teploty prokazatelně zastavily či dokonce zvrátily přirozené pochody vedoucí ke stárnutí provázené rozpadem chromozomů. Malí savci, kteří se v zimě ukládají ke spánku, si tedy nejen pořádně odpočinou, ale současně si prodlouží i život.

TIP: Park medvídků k pomazlení aneb Ohrožení australští spáči

Christopher Turbill z Institutu ekologie divoké zvěře ve Vídni vytvořil umělé prostředí pro 25 dospělých samiček, které se ještě nikdy nepářily. Tyto samičky měly k dispozici pouze 8 hodin světla denně, aby u nich byl vyvolán stav hibernace podobně jako v zimním období. Po dobu 180 dní žila polovina křečíků při teplotě vzduchu 20 °C, druhá polovina musela snášet pouhých 9 °C. Obě skupiny měly neustálý přístup k vyvážené potravě a u všech jedinců byly zaznamenávány tělesné změny pomocí mikrozařízení zavedeného pod kůži.

Ukázalo se, že křečíci, kteří upadali díky nižší teplotě vzduchu do hlubšího stavu hibernace, si nejen uchovali důležité části chromozomů neporušené, ale dokázali je i opravit. Po probuzení měli více energie, a mohli proto zkonzumovat větší množství potravy než křečíci z teplejších ubikací.

„Toto zjištění lze pravděpodobně aplikovat na všechna zvířata, která používají nějakou formu hibernace,“ říká Turbill. „Výsledky studie se však bohužel nedají vztáhnout na člověka a jeho spánek. Ve spánku totiž nedochází ani ke zpomalení metabolizmu ani ke snížení tělesné teploty a věda zatím nedokázala vymyslet způsob, jakým u člověka stav hibernace navodit.“

  • Zdroj textu:

    Příroda 11/2011

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.

Věda

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Vesmír

Pes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.

Příroda
Zajímavosti
Historie

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907