Hladová koruna: V roce 1953 pršely nad Československem falešné bankovky

Ztráty rodinných úspor během měnové reformy, která odstartovala 1. června 1953, představují jeden ze silných motivů české kolektivní paměti. Známé jsou také dělnické revolty, v první řadě osazenstev plzeňské Škodovky nebo vysočanské ČKD. I dělníkům totiž poslední iluze o schopnosti domácích stalinistů přivést Československo k blahobytu sebrala do poslední chvíle utajovaná výměna starých platidel za nové v poměrech 1:5 až 1:50.

Bratrská pomoc

Tisk nových papírových platidel proběhl na československou žádost v moskevském závodě Goznak, mince se razily v leningradské mincovně. Kvalita provedení oproti „staré měně“ pokulhávala – na papírových platidlech nižší nominální hodnoty do 10 Kčs byla pouze ornamentální výzdoba a všechny se tiskly ofsetem.

K předání bankovek došlo na dopravním uzlu v Mukačevu až 24. května 1953. Poté peníze směřovaly do vojenských skladů, a nakonec do tisíců výměnných středisek po celé republice. Ztrátu úspor a další pokles životní úrovně někteří obyvatelé řešili kolektivními protesty, jiní šířili letáky a psali nápisy, ale zaznamenány jsou i případy infarktů a sebevražd. Stranická místa si však pochvalovala, že akce přinesla národnímu hospodářství „zisk v částce přes 4 miliardy Kčs v nových penězích“, přičemž výroba nové měny v SSSR stála jen něco přes 27 milionů Kčs.

Peníze z nebe

Třebaže propaganda vychvalovala grafickou a ideovou úroveň nových peněz, sovětské koruny se lehce napodobovaly. To otevřelo západním antikomunistům cestu k rychlé výrobě ofsetového letáčku v podobě jednokorunové státovky. Leták, tištěný okrovou barvou na papíře bez průsvitky, měl velikost 105×53 mm (oficiální státovka měla velikost 101×51 mm). V horním pravém aversu a v levém horním okraji reversní strany nesla tato takzvaná hladová koruna ve výřezu protikomunistickou výzvu.

Úřady brzy zjistily, že hladové koruny se (podobně jako předtím jiné letáky) na území Československa dostávají pomocí balonů, vypouštěných ze západního Německa. Vláda následně protestovala v nótě doručené velvyslanectví USA dne 20. června 1953, avšak teprve po roce 1989 vyšlo najevo, že napodobeniny skutečně vznikly v tiskárně Reynolds Offset Co. v New Yorku.

Falešné vícekoruny?

Řada pamětníků později tvrdila, že neexistoval pouze jednokorunový leták, ale že jako brigádníci či likvidátoři pozůstalosti rodičů nalezli letáky s obdobným textem i na tříkoruně či dalších „bankovkách“ až po stokorunu. Ta prý byla perfektně provedena, přičemž text byl na kuponu, který se dal strhnout. Nikdy však nebyl nalezen jediný důkaz existence „hladových vícekorun“. Stejně tak nelze potvrdit dobovou šeptandu, že některé balony obsahovaly perfektní padělky stokorun, které dolétly až na Slovensko, kde s nimi lidé běžně platili.