Hledání Máchovy hrdličky: Kde dnes zve ku lásce její hlas?

Karel Hynek Mácha sice ve svém Máji nezmiňoval druhové jméno, i tak je ale jisté, že ptákem, kterého v básni zmiňuje, je hrdlička divoká (Streptopelia turtur), protože její příbuzná hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) se na našem území poprvé objevila až v roce 1942 v Brně.

Mizející hlas

„Hrdlička ke svému životu potřebuje pestrou krajinu s hustými pásy křovin. V krajině s velkými lány bez luk, remízů a keřů nemá příležitost hnízdit. Navíc, kvůli používání herbicidů, nenajde ani dostatek vhodné potravy v podobě semen. Zásadní pro přežití hrdličky je také zásoba vody. Zhruba čtvrtina české zemědělské krajiny je dnes přitom nesmyslně odvodněna,“ zdůrazňuje Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO.

Kromě intenzivního zemědělství hrdličky divoké ohrožuje také lov. Přesto, že je na evropském červeném seznamu IUCN uvedena jako zranitelný druh, v deseti státech Evropské unie se může lovit legálně. Odhady hovoří o počtu 1,4 až 2,2 milionu ulovených jedinců ročně. 

TIP: Zánik holuba stěhovavého – Proč vyhynul nejhojnější pták světa?

V Česku je hrdlička celoročně hájená, její populace se ale snižuje. Zatímco při druhém celostátním mapování v 80. letech 20. století byla velikost populace hrdličky divoké v České republice odhadnuta na 60 000–120 000 hnízdících párů, současné odhady hovoří o 40 000–80 000 párech. V roce 2019 vyhlásila Česká společnost ornitologická hrdličku divokou Ptákem roku 2019, aby upozornila na ubývání jejího vhodného životního prostředí vlivem intenzivního hospodaření. Hrdličce může podle odborníků pomoci jedině zlepšení stavu zemědělské krajiny.