Hloupé ptačí mozečky? Opeřenci naopak udivují svými duševními výkony

01.11.2021 - Jaroslav Petr

Ptáci mají například ve srovnání s primáty nesrovnatelně menší mozky, přesto v mnoha ohledech vykazují stejnou inteligenci. Jak je to možné? Tuto letitou záhadu rozlouskli čeští vědci

<p>Především papoušci <em>(Psittaciformes)</em> a pěvci z čeledi krkavcovitých <em>(Corvidae)</em> se duševními výkony v řadě ohledů vyrovnají lidoopům<em> (Hominidae)</em>. </p>

Především papoušci (Psittaciformes) a pěvci z čeledi krkavcovitých (Corvidae) se duševními výkony v řadě ohledů vyrovnají lidoopům (Hominidae)


Reklama

Pštrosí mozek je menší než oko tohoto ptáka! Je to sice dáno nebývale velkýma očima pštrosů, ale na druhé straně jejich mozek velikostí nijak neomračuje. Pták s hmotností kolem 45 kilogramů má mozek těžký jen 25 gramů. Ostatní opeřenci na tom ovšem s mozky nejsou o mnoho lépe. Pokud bychom měřili inteligenci jen velikostí mozku, měli by ptáci patřit k největším hlupákům přírody. Ve skutečnosti je všechno jinak. Rovnice „malý mozek = hloupý tvor“ ale rozhodně neplatí. Opeřenci nás naopak udivují svými duševními výkony.

Geniální skladníci a „jazykovědci“

Američané používají slovo „coot“ jak pro označení lysek, tak i ve významu „hlupák“. Lysky americké (Fulica americana) přitom ale rozhodně hloupé nejsou. Ukázalo se, že si umějí velmi dobře spočítat vejce v hnízdě a díky tomu poznají, jestli se jim sousedi nepokusili podstrčit svá vejce v naději, že se o podvržené „kukačky“ postarají. Ostatně i česká nadávka: „Ty huso!“ je urážkou nejen pro osočenou osobu, ale i pro husu, jejíž divoký předek husa velká (Anser anser) patří k velmi chytrým opeřencům.

Straka obecná (Pica pica) pozná sama sebe v zrcadle, což je výkon, na jaký se nezmohou ani psi nebo kočky. Americká sojka chocholatá (Cyanocitta cristata) si zase zapamatuje nejen pozici stovek skrýší, do kterých si uložila zásoby potravy na zimu, ale také jejich obsah a dokonce i dobu, po kterou je potrava v úkrytu uskladněná. Rychle se kazící potravu vyzvedává dříve než trvanlivé zásoby. Mláďata pěvců, papoušků a kolibříků se učí zpěvu od rodičů a zvládají podobně náročný úkol jako děti, které se učí mluvit. Papoušci napodobují i lidskou řeč a naučí se stovky různých slov.

Mazaní výrobci nástrojů

Učiněnými Einsteiny ptačí říše jsou vrány novokaledonské (Corvus moneduloides), které si pro lov hmyzu ukrytého v nejrůznějších skrýších zhotovují nástroje z větviček. Ve „výrobním programu“ mají hned několik typů nástrojů, např. „háček“ nebo „párátko“, ale navíc si je upravují s ohledem na to, zda je raději drží na pravé nebo levé straně zobáku. Po použití navíc nástroje neodhazují, ale odkládají si je pro další použití. Skrýš pak celkem spolehlivě najdou.

Vrána novokaledonská zachycená při jednom z pokusů. Neomylně odhazuje bokem stejně vypadající polystyrenové bloky a používá těžší kvádříky, které vhazuje do vodou naplněného cylindru. Když se vodní hladina zvedne, dostane se vrána k vytoužené pochoutce.

V laboratorních podmínkách podávají vrány novokaledonské ještě neuvěřitelnější výkony. Pokud jejich oblíbená potrava plave v úzké, vysoké nádobě a vrány na ni zobákem nedosáhnou, nahází do nádoby kameny, aby se hladina zvedla a pamlsek se dostal blíž k okraji. Kusy polystyrénu nabízené společně s kameny ptáci ignorují, jakmile zjistí, že v nádobě plavou a hladinu nezdvihnou.

Především papoušci (Psittaciformes) a pěvci z čeledi krkavcovitých (Corvidae) se duševními výkony v řadě ohledů vyrovnají lidoopům (Hominidae). Jak to opeřenci všechno se svými miniaturními mozky zvládnou?

„Přecpané“ ptačí mozky

Vědci dlouho spekulovali o tom, že se ptáci překvapivě vysoké inteligence dopracovali jiným propojením mozkových center, než jakým jsou vybaveny mozky savců. Evoluční cesta savců a ptáků se rozdělila před 300 miliony roků, a tak měly mít obě skupiny obratlovců na rozdílné uspořádání mozku dost a dost času. Zevrubné studie mozku holubů však ukázaly, že ptáci a savci mají mozková centra propojená velmi podobně. V čem tedy tkví vysoká efektivnost práce ptačího mozku, který s malým objemem nervové tkáně zvládá i velmi náročné úkoly?

Záhadu rozluštil tým biologů pod vedením Pavla Němce z Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze. Ve spolupráci s kolegy z Rakouska a Brazílie srovnávali čeští vědci velikost mozků různých druhů ptáků a savců a zároveň počítali neurony v mozcích těchto živočichů. Výsledky jejich výzkumu publikované v předním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences přinesly velké překvapení. Ptáci mají v porovnání se savci mozky přímo „nacpané“ neurony.

Například pěvec králíček obecný (Regulus regulus), který je jedním z nejmenších ptáků naší přírody, má mozek velký asi jako myš. V jeho mozku je však natěsnáno 164 milionů neuronů zatímco myš jich má jen 71 milionů. Špaček obecný (Sturnus vulgaris) se velikostí mozku vyrovná potkanovi, ale počtem bezmála půl milionu neuronů trumfne tohoto hlodavce více než dvakrát. Podobně se váhou podobají mozky lysky černé (Fulica atra) a sviště horského (Marmota marmota), ale mozek ptáka má neuronů rovněž více než dvojnásobek.

Králíček obecný (Regulus regulus) je asi devětkrát menší než myš. Přitom mají oba živočichové stejně velký mozek a králíček v něm disponuje 164 miliony neuronů. Myš jich má jen 71 milionů.

Afričtí primáti komby (Galagonidae) sice soupeří váhou mozku 10 gramů s australským papouškem kakadu žlutočečelatým (Cacatua galerita), ale v počtu neuronů s ním jasně prohrávají. Zatímco papouščí mozek skrývá více než dvě miliardy neuronů, v mozku komb se jich nachází slabá polovina.

Velmi lichotivá urážka

Počtem neuronů v předním mozku, kde se odehrává většina procesů důležitých pro inteligentní jednání, se ptáci vyrovnají nejinteligentnějším savcům – primátům. Kupříkladu sojka obecná (Garrulus glandarius) má přední mozek ve srovnání s jihoamerickými opicemi mirikinami (Aotidae) pouze čtvrtinový, ale počtem neuronů přesahujícím půl milionu se jim bohatě vyrovná.

Havran polní (Corvus frugilegus) počtem neuronů v předním mozku konkuruje velmi chytrým jihoamerickým opicím malpám (Cebinae), i když hmotností je jeho mozek čtvrtinový. Přední mozek papouška ary ararauna (Ara ararauna) má při velikosti jádra vlašského ořechu a při čtvrtinové hmotnosti ve srovnání s opicemi makaky (Macaca) o něco víc neuronů.

Ptáci vykazují i vysoký poměr hmotnosti mozku k celkové hmotnosti těla. Již zmíněný králíček obecný je asi devětkrát menší než myš, ale oba živočichové mají stejně velký mozek a pták v něm skrývá více než dvojnásobný počet neuronů.

TIP: Prastaré kořeny ptačího rodu: Jak ptáci přišli o zuby?

Co vedlo ptáky k tomu, aby si během evoluce tak výrazně mozky „zahustily“? Ptačí organismus je mnoha různými způsoby odlehčen, aby opeřenci nebojovali s nadměrnou hmotností při letu. Menší a tudíž i lehčí mozek jim přinášel významnou výhodu. Růst velkého počtu neuronů představoval sice v útlém věku zátěž, ale ti nejinteligentnější ptáci, jako jsou pěvci a papoušci, se o čerstvě vylíhlá mláďata pečují a krmí je. To dává ptáčatům pro náležitý rozvoj mozku dostatek času, živin i energie. Nahuštěné neurony přinášejí i jednu velkou výhodu pro práci mozku. Neurony dělí v ptačím mozku výrazně kratší vzdálenosti než neurony v mozku savců. Přenos vzruchů je proto mnohem rychlejší a to přispívá ke kvalitnější práci malého ptačího mozku. 

Označení „ptačí mozek“ sice chápeme jako urážku, ale ve skutečnosti by to měla být pro každého lichotka. Ptačí mozky patří k nejúžasnějším výtvorům přírody a umožňují svým majitelům podávat úchvatné duševní výkony.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Zajímavosti

Kynutý houskový knedlík, jedna z klasických českých příloh k masu a omáčkám.

Historie

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír

Sebevražda je 10. nejčastější příčinou úmrtí v USA. 

Věda

Pro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScottCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907