Hororový nález: Žena, která posmrtně porodila v hrobě

09.04.2018 - Martin Reichman

Italští archeologové si připsali hororový nález. Ve středověkém hrobě objevili pozůstatky mladé ženy a plodu. Podle odborníků šlo o příklad posmrtného porodu


Reklama

Středověký hrob, datovaný do 7. nebo 8. století, archeologové objevili nedaleko italské Imoly. Uvnitř hrobu nalezli kosterní pozůstatky ženy a pod ženinou pánví i kostru lidského plodu. Podle odborníků z univerzity ve Ferraře a Boloni jde o příklad posmrtného porodu.

Posmrtný porod, je velmi vzácný, ale známý jev, ke kterému dochází v důsledku hromadění plynů v mrtvém těle. Nahromaděný plyn poté vytlačí plod z ženina těla. Kosterní analýza ukázala, že plod byl starý 38 týdnů – šlo tedy o již zcela donošený plod. Podle vědců bylo ale dítě mrtvé již v době, kdy byla žena pohřbena.

Středověká chirurgie

Nešlo ale o jediné překvapení, které nález archeologům přichystal. V ženině lebce vědci objevili 4,6 milimetrů velký otvor. Archeologové mají za to, že šlo o pozůstatek trepanace – chirurgického zákroku známého již od doby kamenné. Nejčastěji se trepanace používala k léčbě bolestí hlavy, zlomenin lebky a některých duševních chorob.

V případě ženy pohřbené v Imole jsou vědci přesvědčeni, že šlo léčbu eklampsie – nemoci, kterou provází typické záchvaty křečí. Toto onemocnění se vyskytuje výhradně v těhotenství. Trpí jím přibližně 7 % těhotných žen a jde o závažný a nebezpečný stav pro matku i pro plod. Otevření lebky mělo ženě ulevit od nitrolebečního tlaku. Na okrajích otvoru byly patrné známky hojení. Žena tak podle archeologů přežila trepanaci přibližně o týden. Přesnou příčinu ženiny smrti ale vědci neznají.

  • Zdroj textu:

    World Neurosurgery

  • Zdroj fotografií: World Neurosurgery

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907