Reklama


Hororový nález: Žena, která posmrtně porodila v hrobě

09.04.2018 - Martin Reichman

Italští archeologové si připsali hororový nález. Ve středověkém hrobě objevili pozůstatky mladé ženy a plodu. Podle odborníků šlo o příklad posmrtného porodu


Reklama

Středověký hrob, datovaný do 7. nebo 8. století, archeologové objevili nedaleko italské Imoly. Uvnitř hrobu nalezli kosterní pozůstatky ženy a pod ženinou pánví i kostru lidského plodu. Podle odborníků z univerzity ve Ferraře a Boloni jde o příklad posmrtného porodu.

Posmrtný porod, je velmi vzácný, ale známý jev, ke kterému dochází v důsledku hromadění plynů v mrtvém těle. Nahromaděný plyn poté vytlačí plod z ženina těla. Kosterní analýza ukázala, že plod byl starý 38 týdnů – šlo tedy o již zcela donošený plod. Podle vědců bylo ale dítě mrtvé již v době, kdy byla žena pohřbena.

Středověká chirurgie

Nešlo ale o jediné překvapení, které nález archeologům přichystal. V ženině lebce vědci objevili 4,6 milimetrů velký otvor. Archeologové mají za to, že šlo o pozůstatek trepanace – chirurgického zákroku známého již od doby kamenné. Nejčastěji se trepanace používala k léčbě bolestí hlavy, zlomenin lebky a některých duševních chorob.

V případě ženy pohřbené v Imole jsou vědci přesvědčeni, že šlo léčbu eklampsie – nemoci, kterou provází typické záchvaty křečí. Toto onemocnění se vyskytuje výhradně v těhotenství. Trpí jím přibližně 7 % těhotných žen a jde o závažný a nebezpečný stav pro matku i pro plod. Otevření lebky mělo ženě ulevit od nitrolebečního tlaku. Na okrajích otvoru byly patrné známky hojení. Žena tak podle archeologů přežila trepanaci přibližně o týden. Přesnou příčinu ženiny smrti ale vědci neznají.

  • Zdroj textu:

    World Neurosurgery

  • Zdroj fotografií: World Neurosurgery

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907