Host ze severu: Brkoslav severní, nádherný zimní návštěvník

09.12.2017 - Jaroslav Monte Kvasnica

Zprávy o pozorování výskytu brkoslavů severních zaplňují internetové stránky amatérských ornitologů. A není divu, vždyť je to opravdu nádherný představitel ptačí říše. Kdo jej jednou uvidí, jak se zaujatě živí na plodech jeřábu, určitě na něj už nikdy nezapomene

<p>Brkoslav severní je nápadný pták velikosti špačka. Je načervenale hnědý se špičatou chocholkou a bílou a žlutou kresbou na křídlech a na ocase. Dospělí ptáci mají bradu a hrdlo černé, mladí bělavé</p>

Brkoslav severní je nápadný pták velikosti špačka. Je načervenale hnědý se špičatou chocholkou a bílou a žlutou kresbou na křídlech a na ocase. Dospělí ptáci mají bradu a hrdlo černé, mladí bělavé


Reklama

V severské tajze hnízdí brkoslavové severní (Bombycilla garrulus) nejčastěji v koloniích. Hnízda si staví vysoko v korunách stromů – z větviček, lišejníků a travin – a hnízdní kotlinky spoře vystýlají peřím a srstí zvířat. Samička snáší 4–6 šedých vajec, řídce posetých tmavohnědými skvrnami.

Voskové křídlo z tajgy

Na hnízdě pak sedí pouze samice čtrnáct dní, mláďata však krmí oba rodiče. Brkoslavové jsou převážně hmyzožraví ptáci a na jejich jídelníčku převažují komáři; v zimě se však krmí zejména bobulemi a dužnatými plody.

TIP: Poslední žijící hrůzopták aneb Jihoamerická seriema rudozobá

Poprvé jsem tyhle atraktivní severní hosty s nápadnou chocholkou viděl kdysi dávno v Jeseníku. Čeští ptáčníci jim říkávali brkoslav čečka. V angličtině si vysloužili pojmenování waxwing (voskové křídlo) a v němčině Seidenachwanz (hedvábný ocas), za což vděčí žluté barvě na ocasech a křídlech, která je na některých perech zvýrazněna červenými rohovinovými štítky. Let brkoslavů se nápadně podobá letu špačků a během něj se ozývají tichým, zvonivým „sirrr“.

Štvanci vlastního žaludku

Do našich končin, ale také až do severní Afriky, přivádějí brkoslavovy spanilé lety za potravou. Pokud budete mít velké štěstí, můžete je vidět, jak se slétají na stromy a keře jako kobylky. U nás hodují převážně na jeřabinách (dávají přednost sladkoplodým), na šípcích, plodech hlohu a kaliny. Mají ovšem rádi i jablka, která zbyla na stromech, pochutnávají si na bobulích jmelí, ochmetu, ptačího zobu a v nouzi i na pámelníku.

Brkoslavové jsou velmi žraví a právě jejich nenasytnost je v zimě nutí ke stálému nomádskému hledání vhodných bobulovin. Jde ovšem o relativní nenasytnost, protože velké množství potravy jim proběhne žaludkem a střevy nestrávené. Například šípek prosviští zažívacím traktem brkoslavů za pouhých 20–40 minut a když vyjde ven, je natráven jen na povrchu.

Čekání na Godota

V některých zimách brkoslavové téměř unikají lidské pozornosti, jindy se s nimi naopak můžeme setkat v několikasethlavých či dokonce několikatisícihlavých hejnech. (Dosud nejvyšší počet brkoslavů byl zaznamenán v zimách 1963/64 a 1965/66.) Za starých časů si lidé nedokázali občasný invazní výskyt severských opeřenců logicky vysvětlit a jejich objevení považovali za špatná znamení. Hojní brkoslavové pro ně byli předzvěstí válek, morových nákaz a drahoty.

Poslední rána by sice mohla být stále aktuální i pro nás, ale ornitologové u brkoslavů severních už rozlišují trojí typ migrace. Jednak invazi, kdy ptáci hromadně opouštějí hnízdiště poměrně časně a jejich počty na dočasných stanovištích jsou nepřehlédnutelné. K ní dochází jen zřídka. Druhým typem je meziinvaze – častější jev, který probíhá nepravidelně a méně nápadně. Nejčastější je pak pravidelný každoroční tah, který probíhá postupně a často uniká lidské pozornosti. Napjaté čekání na přílet brkoslavů se mnohdy podobá „Čekání na Godota“: někdy se objeví již v listopadu, jindy v prosinci nebo v lednu. V některých letech je nespatříte vůbec…

Četba v bílé knize

Jestliže se vydáte do terénu vyhlížet vzácné zimní hosty, můžete si zkrátit čas četbou v „bílé knize“, tedy stopách zvěře na bílé sněhové pokrývce. Tento zápis, který pro nás nevědomky pořizují naši zvířecí sousedé, je neocenitelnou pomůckou terénních zoologů. Pomocí zjišťování stop a pobytových znaků (trusu, zbytků kořisti atd.) se například již po řadu let realizuje mapování velkých karpatských šelem v CHKO Beskydy.

I vám může zápis na sněhu přinést spoustu informací. Budete překvapeni, kolik zvířat žije v bezprostřední blízkosti lidských příbytků, kam se až odváží liška, kudy běhá kuna skalní a jakého ptáka ulovil na zahradě krahujec. Samozřejmě, že čtení stop není jednoduchou disciplínou a vyžaduje praxi a zkušenost. Začít můžete s pomocí mnoha populárně naučných knih. Například – Karel Dolejš: Stopařství, Miroslav Bouchner: Poznáme je podle stop, Stopy zvěře, Stopy nebo z knihy Karla Brandta, Hanse Behnkeho a Davida Andrease: Stopařství.

Kam za brkoslavy

Posly dalekého severu stojí za to trpělivě vyhlížet. Pokud se objeví, můžete na ně narazit kdekoliv. Já jsem je pozoroval v Jeseníkách, na Vysočině, ale také přímo v Brně nebo v Rožnově pod Radhoštěm. Byli zaznamenáni v jižních, severních i východních Čechách, stejně jako ve středních. Jsou nevyzpytatelní – někdy plaší, jindy úplně důvěřiví. Pro jejich bezelstnost je Alfred Brehm (nespravedlivě) nazýval „hloupými ptáky“, i když přiznával, že na podzim, kdy mají více potravy než v zimě, se přece jen chovají poněkud nesměleji.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Revue

Zhruba polovina psů v experimentech odmítla záměrně špatnou radu cizího člověka. Jsou v tom lepší než lidské děti, makaci nebo šimpanzi.

Věda

Lady Caroline Lambová byla anglická šlechtična a spisovatelka. Byla milenkou George Gordona Byrona. Jejich vztah je námětem řady děl, například filmu Lady Caroline Lamb z roku 1972.

Historie

Přestože je zde jistá podobnost s párem Jupiter-Saturn, je třeba si uvědomit, že disk kolem hvězdy PDS 70c je asi 500krát větší než prstence Saturnu. 

Vesmír

Britské tanky Challenger 2 stále zůstávají také ve hře s tím, že je bude třeba modernizovat.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907