Hříchy pána z Boskovic: Proč si Jan Šembera vysloužil pověst zhýralce?

19.08.2022 - Blanka Kuchaříková

Svého protivníka zákeřně probodl při souboji, když se shýbal pro zbraň. Než by se hájil před soudem, raději nechal zabít žalobce – takové zkazky kolují o Janu Šemberovi z Boskovic. Opravdu šlo o bezcharakterního ničemu?

<p>Po smrti <strong>Jana Šembery</strong> (1597) pánové z Boskovic vymřeli po meči. A komu připadly jejich překrásné zámky? Jan Šembera obě své dcery provdal za šlechtice z rodu Lichtenštejnů, kteří se tak mohli radovat z bohatého dědictví. <em>(foto: Wikimedia Commons, Doronenko, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Po smrti Jana Šembery (1597) pánové z Boskovic vymřeli po meči. A komu připadly jejich překrásné zámky? Jan Šembera obě své dcery provdal za šlechtice z rodu Lichtenštejnů, kteří se tak mohli radovat z bohatého dědictví. (foto: Wikimedia Commons, Doronenko, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Renesanční zámek v Bučovicích vděčí za svou podobu šlechtici Janu Šemberovi. S tímto milovníkem umění vymřel koncem 16. století po meči vznešený rod pánů z Boskovic. Bohužel Jan Šembera neproslul pouze svým vytříbeným vkusem a vzdělaností. Do dějin se zapsal i kvůli mnohem temnějším událostem. Jako každý správný muž s urozenou krví holdoval vínu, ženám i lovu. Patřil také mezi obávané šermíře. Při jeho schopnostech lze jen těžko uvěřit, že prý svého protivníka sprostě zamordoval. Přesto proti němu existovalo závažné svědectví. Co se v dubnu roku 1581 v Brně vlastně seběhlo?

Opilec na ulici

Jan Šembera se těšil z obrovského majetku. Po smrti staršího bratra Albrechta mu připadlo celé boskovické panství se zámky v Boskovicích, Černé Hoře i nově postavené sídlo v Bučovicích. Dá rozum, že reprezentativní dům vlastnil též v moravské metropoli v Brně. Právě zde hostil 12. dubna roku 1581 početnou společnost. Všichni se dobře bavili, když tu dovnitř vevrávoral muž ve značně podroušeném stavu. Vykřikoval urážky s jasným úmyslem vyprovokovat hádku. Jan Šembera z Boskovic se rozhodl nezvaného hosta co nejdříve zbavit. Nechal ho vyvést ven. Tím však celá epizoda bohužel neskončila…

Opilec zůstal stát pod oknem, nadával, a dokonce tasil zbraň. Jana Šemberu měl vyzvat na souboj se slovy: „Pojď, hrome panský zvyjebený, je-li v tobě dobrá žíla, braň se!“ Kdo byl ten opovážlivec, který neváhal provokovat protřelého šermíře z Boskovic? Nikdo menší než majitel buchlovického panství urozený Zikmund Prakšický ze Zástřizl. Údajně ho rozhořčilo, že o něm Jan Šembera roztrušoval pomluvy, podle nichž zplodil dítě se svou švagrovou. Posilněn alkoholem proto žádal odvetu. Jeho výzvu nemohl muž Šemberova formátu nechat nezodpovězenou. Za opovážlivcem vyběhl z domu, ačkoliv mu údajně mnozí domlouvali, ať nechá Zikmunda na pokoji. Vždyť očividně nebyl při smyslech!

Rozhněvaný bratr

O tom, co následovalo, se svědectví různí. S jistotou můžeme tvrdit pouze to, že došlo ke krátké potyčce. V jejím závěru ležel těžce zraněný Zikmund na zemi. Odnesli ho do nejbližší hospody, kde zemřel. Krvavá bitka vyvolala v Brně pozdvižení. Zpráva o tragickém skonu Zikmunda se donesla jeho bratrovi Jindřichu Prakšickému ze Zástřizl. Rozhodl se, že to tak nenechá. „Nešlo o žádný čestný souboj, ale odporný mord,“ tvrdil novopečený dědic buchlovského panství. Celou záležitost hnal před soud.

Soudci se ovšem do vyšetřování tak zapeklité záležitosti příliš nechtělo. Jan Šembera z Boskovic proslul svou prchlivostí. I proto se proti mocnému šlechtici jen málokdo odvážil svědčit, navzdory tomu, že osudnému souboji přihlíželo množství lidí. Nakonec se však nějací odvážlivci přece jen našli. Patřil k nim například šlechtic Vilém Zoubek ze Zdětína. Důvod by měl – kolovaly o něm zvěsti, že pokukoval po Jindřichově ženě Kateřině.

Urozený pán nejenže vyprávěl, jak se Janu Šemberovi snažil souboj vymluvit, ale přinesl svědectví o vrahově nebývalém cynismu. V Minoritské ulici v Brně prý Jan Šembera vyrazil Zikmundovi kord z ruky. Pak ho vybídl, ať ho zdvihne. Jak se k němu buchlovský pán sehnul, probodl ho s posměšnými slovy: „Již máš dosti.“ Pokud Zoubek vypovídal pravdu, zachoval se Šembera krajně nectně.

Příhodná smrt

Obviněný přesto před soudem nikdy nestanul. Jak to? Hlavní žalobce a bratr oběti Jindřich Prakšický ze Zástřizl totiž na sklonku července roku 1582 zemřel. Stalo se tak za velmi podezřelých okolností. Nového majitele buchlovského panství nalezli v lesích poblíž rodového sídla probodeného vlastním kordem. Z vraždy velice rychle obvinili jeho zbrojnoše, avšak zda se toho onen muž skutečně dopustil, těžko soudit. Pokud ano, pak s vysokou pravděpodobností nejednal na vlastní pěst, avšak na pokyn a za peníze někoho mocnějšího.

Podezřelých bychom našli mnoho, počínaje manželkou Kateřinou Rájeckou z Mírova, která podle přesvědčení lidu vraždu naplánovala se svým údajným milencem již výše zmíněným Vilémem Zoubkem ze Zdětína. Zájem na Jindřichově smrti mohl mít i opat velehradského kláštera, s nímž vedl buchlovský pán spory ohledně hraničních pozemků. Na vraždě Jindřicha Prakšického ze Zástřizl ovšem zcela nepochybně vydělal Jan Šembera z Boskovic. Po smrti hlavního žalobce se o osudný souboj soud přestal zajímat. Mohl si velmož vraždu svého protivníka objednat? Měl by to vůbec zapotřebí?

Spisovatel Jan Bauer připomíná, že v případě prohry soudního sporu hrozila Janu Šemberovi nanejvýš pokuta ve výši dvaceti hřiven stříbra. Šlo o celkem zanedbatelnou částku, kterou by si bohatý pán z Boskovic jistě mohl dovolit. Riskoval by tedy svou pověst jen proto, aby se vyhnul bezvýznamné pokutě? Možná však nešlo o jen o peníze. Mohl se chtít Jindřichu Prakšickému pomstít už prostě jen za to, že se odvážil ho zažalovat. Jak jsme zmínili výše, Jan Šembera se vyznačoval prchlivou a dost možná i cynickou povahou. Úskok by mu tedy nebyl cizí…

Co říkají pověsti

O tom, že pán z Boskovic se netěšil zvláštní oblibě, svědčí i lidová vyprávění. Podle jedné z pověstí vepsal otec Jana Šembery do své závěti, že pokud pánové z Boskovic vymřou po meči, část majetku připadne brněnským minoritům. Janu Šemberovi se naplnění otcova odkazu vůbec nezamlouvalo – zvlášť, když k němu situace nevyhnutelně spěla. Co s tím? 

TIP: Dostane tě straka: Osud polského knížete předpověděla cikánka z Čech

Pod záminkou, že chce ony darovací listiny prohlédnout, pozval mazaný velmož minoritského opata na bučovický zámek. Zde představeného kláštera bohatě hostil i opíjel vínem. Poté ho požádal o nahlédnutí do oněch listin. S výmluvou, že na otcovu závěť pořádně nevidí, přesunul se s ní Šembera ke krbu. A tam ji už jen v nestřežené chvíli upustil do plamenů… 

Rozhořčený opat prý záludného velmože proklel. A kletba se naplnila. Jan Šembera údajně umíral dlouho a v nesnesitelných bolestech – nejspíš za to mohla syfilida, kterou si hnal svým pestrým milostným životem. Navíc ho, jak už to v pověstech bývá, nakonec odnesl čert.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Objevený masový hrob na lokalitě Vráble. Téměř všechny nalezené kostry jsou bez hlavy. (foto: Martin FurholtCC BY 4.0)

Věda

Nedělní erupce třídy X v podobě jasného záblesku (vpravo nahoře), jak ji zachytila observatoř SDO. (foto: NASA, SDOCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Boeing B-17G Flying Fortress při letecké přehlídce. (foto: Wikimedia Commons, Airwolfhound, CC BY-SA 2.0)

Válka
Zajímavosti

První evropská kavárna vznikla v Benátkách v roce 1640. Česko si na svou první kavárnu počkalo až do roku 1714. Koncem 19. století už bylo v Praze více než 70 kaváren a v Brně téměř stovka. (foto: Pixabay, CC0)

Historie

Požár v proslulé katedrále Notre-Dame v Paříži vypukl v pondělí 15. dubna 2019 během rekonstrukce její střechy. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907