Archeologové prozkoumali pohřební mohylu z časů legendárního krále Midase

Monumentální mohyla objevená daleko od hlavního města frýgské říše naznačuje, že moc v době legendárního krále Midase nebyla soustředěna jen v Gordionu, ale sdílely ji i regionální elity.

15.01.2026 - Stanislav Mihulka


Zajímavý archeologický objev z Turecka do značné míry mění představy o tom, jak fungovalo legendární království Frýgie – říše, kterou podle antických pramenů ovládal král Midas. Ten je známý hlavně z pověstí řecké mytologie. Podle jedné z nich měl požádat boha Dionýsa, aby se vše, čeho se dotkne, proměnilo ve zlato, jiná pověst zase vypráví o tom, jak mu bůh Apollón nechal za trest narůst oslí uši.

Ve skutečnosti nosilo jméno Midas hned několik panovníků starověké Frýgie. Centrem této říše, která dosáhla vrcholu na konci 8. století před naším letopočtem, právě za vlády jednoho z historicky doložených králů Midasů, bylo město Gordion.

Starověká mohyla

Přibližně 160 kilometrů západně od Gordionu archeologové před časem objevili monumentální mohylu. Nachází se na pahorku na lokalitě Karaağaç a tyčí se do výšky 30 metrů nad okolní pláně, přičemž samotná mohyla měří zhruba osm metrů.

Nová studie, publikovaná v lednovém čísle American Journal of Archaeology, se zaměřila na architekturu hrobky a její bohatou výbavu. Archeolog Hüseyin Erpehlivan z univerzity v Bileciku upozorňuje, že dřevěná komorová konstrukce hrobky je velmi podobná elitním hrobům v okolí Gordionu. Stejně tak i nalezené artefakty – keramické nádoby, bronzové předměty a luxusní výbava – odpovídají standardu známému z královských hrobů.

Mezi nejzajímavější nálezy patří situly – bohatě zdobené bronzové nádoby, často s výjevy bitev, lovů či procesí. Tyto předměty byly dosud známy výhradně z tzv. „Midasovy mohyly“ v Gordionu, která je považována za hrob jeho otce Gordia. Právě přítomnost situl je jedním z hlavních argumentů, že by se mohlo jednat hrob vysoce postavené osoby, možná přímo s královskými vazbami. Nalezené artefakty také vědcům umožnily datovat hrobku do období 740–690 př. n. l., tedy přímo do doby vlády krále Midase.

Královská krev?

Jednoznačnou odpověď na otázku, komu vlastně hrobka na Karaağaçu patřila, archeologové nenašli. Podle Hüseyina Erpehlivana nemusí bohatá výbava nutně znamenat, že se jedná o místo posledního odpočinku člena královské rodiny. Mohlo jít například o významného regionálního vládce či správce, který byl úzce napojen na královský dvůr. Tento pohled sdílí i někteří další odborníci, například archeoložka Maya Vassileva z Nové bulharské univerzity.

Celkový pohled na mohylu v Karaağaçu. (foto: Bilecik Museum, CC BY 4.0)

Ať už byl v Karaağaçu pohřbený kdokoli, objev má zásadní význam pro chápání frýgské společnosti. Frýgie byla považována za silně centralizovaný stát po vzoru Asýrie či Urartu. Poloha nalezené hrobky ale naznačuje, že moc této říše byla rozprostřena po širším území a důležitou roli v ní hrály i regionální elity.

Archeolog Brian Rose z Pensylvánské univerzity navíc upozorňuje na další unikátní aspekt lokality: v mohyle byly nalezeny lidské ostatky z různých období. Některé patří staršímu pohřebišti, které zde existovalo ještě před vznikem mohyly, jiné pocházejí z pozdějších pohřbů. Celkově tak místo dokumentuje téměř tři tisíce let pohřební historie. Přestože se nepodařilo objevit samotný hrob krále Midase, mohyla na Karaağaçu podle vědců nabízí nový pohled na fungování moci v jedné z nejzajímavějších říší starověké Anatolie.


Další články v sekci