Čerstvé kosmické oči: Nová flotila dalekohledů vyráží zkoumat tajemství vesmíru

Pandora: Exoplanety pod lupou

Nejnovější mise NASA ke studiu exoplanet – malá družice Pandora vážící 325 kg, s inovativním hliníkovým teleskopem o průměru 0,45 m – má za úkol detailně prozkoumat 20 hvězd a 39 jejich známých planet. Každou z nich bude svými přístroji sledovat desetkrát po dobu 24 hodin a zaměří se na složení jejich atmosfér, především na přítomnost mlhy, oblaků či vody. Získaná data pak vytvoří základ pro interpretaci pozorování Webbova dalekohledu i budoucích misí hledajících obyvatelné světy. Do vesmíru Pandora zamířila letos 11. ledna. (ilustrace: NASA, CC BY 4.0)

PLATO: Hledá se druhá Země

Evropská kosmická agentura připravuje vypuštění teleskopu PLATO alias Planetary Transits and Oscillations of Stars, jehož hlavním cílem bude pátrat po exoplanetách podobných Zemi v obyvatelných zónách hvězd. Zařízení prozkoumá zhruba 200 tisíc stálic a bude hledat známky přechodů neboli tranzitů kamenných oběžnic před jejich disky. Start se plánuje na konec roku 2026 a observatoř by měla fungovat minimálně čtyři roky. Její vědecké vybavení zahrnuje 26 dalekohledů o průměru 120 mm, s kamerami a příslušnou elektronikou. (ilustrace: ESA, CC BY-SA 3.0)

NGRST: Hubbleův nástupce ve velkém stylu

Projekt dříve známý jako WFIRST nese nyní název NGRST neboli Nancy Grace Roman Space Telescope, na počest slavné americké astronomky Nancy Romanové. Dalekohled o průměru 2,4 m zvládne pořizovat snímky s rozlišením 300 Mpx v oboru infračerveného záření: Poskytne stejně podrobné záběry jako Hubble, ale jeho zorné pole bude 200krát větší. Vědci očekávají, že by mohl mimo jiné objevit až sto tisíc nových exoplanet, a velké naděje vkládají do jeho koronografu. Žádné podobné zařízení dosud do kosmu neletělo – umožní totiž přímo sledovat oběžnice kroužící blízko mateřských hvězd. Teleskop se nachází těsně před dokončením, a pokud jej Trumpova administrativa nezruší, mohl by zamířit do vesmíru v květnu 2027. (ilustrace: NASA, GSFC/SVS, CC BY-SA 4.0)

COSI: Záře zanikajících hvězd

Gama teleskop COSI neboli Compton Spectrometer and Imager, o hmotnosti méně než 400 kg, představuje další vesmírnou observatoř NASA. Podle aktuálního plánu jej Falcon 9 dopraví v srpnu 2027 na kruhovou orbitu kolem Země ve výšce 550 km. Širokoúhlý dalekohled bude studovat energetické jevy v rozmezí 0,2–5 MeV v Mléčné dráze i za jejími hranicemi, včetně vzniku a zániku hmoty a antihmoty či závěrečných fází života hvězd. Kompaktní teleskop kombinuje vylepšenou citlivost, spektrální a úhlové rozlišení i pokrytí oblohy, aby dosáhl přelomových vědeckých objevů. (ilustrace: NASA, CC BY 4.0)

NEO Surveyor: Planetární obrana v praxi

Lovec asteroidů NEO Surveyor alias Near-Earth Object Surveyor odstartuje zřejmě koncem roku 2027, kdy jej raketa Falcon 9 nasměruje do libračního bodu L1 soustavy Slunce–Země. Jedná se o první vesmírnou misi NASA zaměřenou speciálně na planetární obranu. Pomocí infračervených senzorů bude teleskop o průměru 20 cm detekovat teplo z objektů v blízkosti Země, které svým zářením zahřála naše centrální hvězda. Observatoř tak zvládne odhalit i tmavé, obtížně pozorovatelné asteroidy a komety, které by pro nás mohly představovat potenciální hrozbu. (ilustrace: NASA, CC BY 4.0)

Sün-tchien: Čínský vesmírný průzkumník

Čína plánuje vypustit vesmírný dalekohled Sün-tchien (Xuntian) o průměru 2 m, s 300krát větším zorným polem, než má Hubble. Během deseti let tak observatoř zobrazí 40 % oblohy pomocí kamery s rozlišením 2,6 Gpx. Teleskop je zkonstruovaný tak, aby se mohl v případě potřeby připojit k pilotované kosmické stanici Tchien-kung 3 (Tiangong), jejíž posádka pak provede údržbu a nutnou opravu. Čínský průzkumník by měl po několika odkladech zamířit do vesmíru v roce 2027. (ilustrace: Wikimedia Commons, CAS, CC BY 4.0)