Od zlatých chrámů po zkamenělé vodopády: Oaxaca ukazuje nejbarevnější tvář celého Mexika
Jen těžko byste hledali mexický stát, který nabízí tolik pestrosti a barev na jednom místě. Zachovalé ruiny předkolumbovských staveb, původní řemesla, koloniální architektura, ale i nespoutaná příroda a krásné pláže – to je mix s názvem Oaxaca.
Zkamenělé „vodopády“ Hierve el Agua nabízejí příjemnou koupel i nádherné výhledy. (foto: Shutterstock)
Fotogalerie 5
Středobod dění, kultury i gastronomie státu Oaxaca tvoří jeho hlavní město Oaxaca de Juárez. Staré centrum skýtá dokonalou ukázku španělské koloniální architektury, která díky přísným pravidlům ochrany přetrvala do moderní doby. Příjemná pěší procházka historickým srdcem metropole zapsaným na seznam UNESCO vás zavede třeba k barokní bazilice Nuestra Señora de la Soledad z konce 17. století. Svatostánek vznikl z nazelenalého vulkanického kamene cantera a oproti jiným sakrálním stavbám zaujme relativně nízkými věžemi. Důvod je jednoduchý: Oaxaca patří k seismicky nejaktivnějším oblastem Mexika, proto jsou místní budovy často nižší a mají velmi silné zdi.
Jedná se i o případ druhé dominanty města, chrámu Santo Domingo, kde ovšem zelenou barvu nahrazuje všudypřítomná zlatá. Ve zlatě je vyveden kompletní interiér, v čele s rozložitým stromem pokrývajícím klenbu nad hlavami vstupujících návštěvníků. Kostel nabízí přehlídku pravého mexického baroka a podle mnohých patří k nejhezčím v celé Americe.
Hrobka s pokladem
Odkazy na život Zápotéků a Mixtéků, původních obyvatel oblasti, jsou v Oaxace patrné na řadě míst. Nejsilnějším indiánským geniem loci ovšem rozhodně oplývá Monte Albán. Posvátná „bílá hora“ nebo také „hora úsvitu“ se rozprostírá nad údolím hlavního města v nadmořské výšce asi 400 metrů. Sídlo vybudovali Zápotékové a v době největšího rozmachu mezi 3. a 6. stoletím tam mohlo žít až 25 tisíc lidí. Středobod pak tvořilo náměstí s chrámy, pyramidami a dodnes zachovanými kamennými paláci.
Monte Albán skýtá doslova ráj pro archeology. Místní hieroglyfy patří k nejstarším v celé Střední Americe, a v roce 1932 se v jedné hrobce dokonce podařilo nalézt rozsáhlý poklad zahrnující zlaté, stříbrné i tyrkysové artefakty. Část z nich je dnes přitom k vidění v Museo de las Culturas v oaxackém hlavním městě.
Další významné historické místo připomínající kulturu původních indiánských kmenů pak představuje Mitla, vzdálená od metropole asi čtyřicet kilometrů. Někdejší náboženské centrum ukazuje zase jiný druh staveb, bohatě zdobených nejrůznějšími mozaikami a ornamenty.
Zkamenělé vodopády
O životě původních obyvatel si však nemusíte jenom číst na tabulích u exponátů v muzeu. V horách na severu státu dosud najdete několik domorodých vesniček, kde místní ochotně nabízejí průvodcovské služby po okolní divoké přírodě. Tamní krajina patří k nejrozmanitějším na světě a pohoří Sierra Norte se stalo domovem stovek druhů ptáků, motýlů i rostlin, mezi nimiž zaujmou zejména rozličné kaktusy či agáve.
Jedinečný je také skalní útvar Hierve el Agua, kde usazeniny minerálů vytvořily v průběhu let jakési zkamenělé vodopády. Voda vyvěrající na povrch má navíc díky rozpuštěným horninám netradiční zelenou barvu, a přestože nejde o žádný termální pramen, užijete si z přírodních i uměle dotvořených bazénků dokonalý výhled na majestátní hory.
Bohatství pod vodou
Rozmanitý přitom není jen život na oaxacké souši, ale i ve vodách omývajících pobřeží mexického státu. Tamní pláže bývají často divoké a nepříliš turistické. Surfaři si oblíbili městečko Puerto Escondido, zatímco Chacahua v laguně stejnojmenného národního parku zas nabízí klidnou atmosféru rybářské vesnice.
Ať už si však vyberete skromnější ubytování, nebo jeden z luxusnějších resortů, potápění v místních vodách bude znamenat nezapomenutelný zážitek. A při troše štěstí narazíte i na delfíny, mořské želvy, nebo dokonce na migrující velryby.