Špinavý vzduch, špinavá mysl: Znečištěné životní prostředí negativně ovlivňuje duševní zdraví Evropanů
Znečištěné ovzduší, hluk i chemikálie podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí zvyšují riziko deprese a úzkostí
Nejnovější zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozorňuje na těsnou souvislost mezi znečištěním životního prostředí a poruchami duševního zdraví. Pokud by v Evropě byla uzákoněna legislativa, která by zajistila čistší prostředí, mohlo by to podle této zprávy zmírnit deprese i úzkosti obyvatel starého kontinentu.
Znečištění duševní pohody
Evropská agentura pro životní prostředí ve zprávě uvádí, že na lidskou psychiku působí především znečištění ovzduší, hluk a chemikálie v prostředí. Výzkumné studie například opakovaně docházejí k závěru, že s depresivními stavy souvisí znečištění ovzduší, především pokud jde o prachové částice menší než 2,5 μm (PM₂,₅) a oxidy dusíku.
Také se ukazuje, že vystavení olovu, endokrinním disruptorům (které rozvracejí hormonální systém v těle) a dalším chemickým látkám s účinky na lidský metabolismus, obzvláště před dovršením dospělosti, zvyšuje u dotyčného člověka riziko rozvoje duševních poruch během pozdějšího života.
Se zvýšeným rizikem úzkosti a depresí se pojí také znečištění hlukem, ať už jde o dopravu anebo jiné zdroje tohoto znečištění. Ze zprávy EEA rovněž vyplývá, že zásahy, které zlepšují kvalitu životního prostředí, příznivě ovlivňují duševní zdraví obyvatel a snižují stres, úzkosti i deprese, jimiž lidé trpí.