Houba s dvojí tváří: Pochoutka, která ohrožuje původní ekosystémy
Oblíbená hlíva žlutá se v USA mění v invazivního vetřelce, který ohrožuje lesní ekosystémy a snižuje rozmanitost původních druhů hub.
Hlíva žlutá (Pleurotus citrinopileatus), krásná a chutná houba původem z východní Asie, může představovat nečekanou hrozbu pro přírodní ekosystémy. Nová studie vědců z University of Wisconsin publikovaná v časopise Current Biology totiž odhaluje, že tato invazivní houba se rychle šíří napříč Spojenými státy a během svého úspěšného tažení potlačuje původní druhy hub a snižuje jejich biodiverzitu.
Hlíva žlutá je oblíbená pro svou výraznou žlutou barvu a příjemnou chuť. Původně se pěstovala v kontrolovaných podmínkách, ale v posledních letech unikla do volné přírody. První známé úniky na území Spojených států byly zaznamenány v New Yorku, Iowě, Wisconsinu a Ohiu – a od té doby se houba šíří všemi směry. Dnes se její populace vyskytují v nejméně 25 státech USA a v jedné kanadské provincii.
„Stejně jako mohou být invazivní rostliny nebo zvířata, mohou být invazivní i houby,“ připomíná hlavní autorka studie Aishwarya Veerabahu z katedry botaniky.
Nenápadný vetřelec
Vědecký tým analyzoval dřevo z mrtvých stromů v městských parcích a Arboretu v Madisonu, aby zjistil, jaké houby v něm žijí – ať už ty viditelné, nebo ty skryté.
Ukázalo se, že stromy, na kterých rostla hlíva žlutá, vykazovaly o polovinu nižší rozmanitost hub než stromy bez této houby. Podle vědců jde o známku úbytku původních druhů. Ty mají přitom za normálních podmínek celou řadu důležitých ekologických funkcí – například při rozkladu dřeva a ukládání uhlíku v lesích.
Další špatnou zprávou je, že úbytek původních druhů může znamenat i ztrátu potenciálních kandidátů pro vývoj nových léčiv – houby jsou totiž významným zdrojem bioaktivních látek.
Klimatické modely bohužel naznačují, že s oteplováním planety se hlívě žluté budou otevírat nová pole působnosti. Invaze této houby tedy s velkou pravděpodobností nebude zpomalovat, ale spíše nabere na síle. Ztráta biologické diverzity je jedním z hlavních důsledků šíření invazních druhů a mohou ji doprovázet dramatické změny celých ekosystémů.