Imaginární džus a skutečná otázka: Jsme opravdu jediný druh s představivostí?
Experimenty se slavným šimpanzem Kanzim naznačují, že někteří lidoopi mohou chápat předstírané situace a možná tak disponují základní formou představivosti.
Šimpanz bonobo jménem Kanzi byl už za svého života výjimečný. Proslavil se tím, že dokázal komunikovat s lidmi pomocí klávesnice se symboly (tzv. lexigramů) a rozuměl významům řady mluvených výrazů. Nová studie, publikovaná v časopisu Science, naznačuje, že Kanzi možná mohl zvládnout ještě něco mnohem překvapivějšího: mohl chápat předstírané, imaginární situace, a mít tak základní schopnost představivosti.
Když se s Kanzim v roce 2023 poprvé setkala kognitivní vědkyně Amalia Bastosová, byla podle svých slov ohromená. Kanzi si jí hned všiml, ukázal na ni i na další vědkyni – a pak na své lexigramy. Vybral symboly pro „honičku“ a „lechtání“. Výzkumnice pochopily výzvu a začaly tyto aktivity předstírat. Kanzi byl zjevně spokojený a hra ho viditelně bavila.
Právě tehdy Amalii Bastosovou napadla zásadní otázka: rozuměl Kanzi tomu, že se jedná o pouhé předstírání? Dokázal rozlišit realitu od „jakože“?
Experimenty inspirované dětskou hrou
Bastosová, tehdy nastupující postdoktorandka na Univerzitě Johnse Hopkinse, se rozhodla tuto otázku ověřit experimentálně. Inspirovala se klasickými studiemi z vývojové psychologie dětí z 80. let, kde si děti hrají na narozeninovou oslavu nebo čajový dýchánek, jen místo čaje zvolila ovocný džus.
V kontrolovaném prostředí výzkumníci ukázali Kanzimu dva prázdné průhledné kelímky a prázdný džbán. Předstírali, že do kelímků nalévají džus, a pak obsah jednoho z nich „vylili“. Následně se Kanziho zeptali, kde je džus.
Pokud by Kanzi nechápal předstírané objekty, jeho odpovědi by byly náhodné. Jenže on opakovaně ukazoval na kelímek, který „nebyl vylitý“ – a to výrazně častěji, než by odpovídalo náhodě. Experiment se opakoval i s předstíranými „hrozny“ a výsledek byl stejný. V dalším testu dostal Kanzi na výběr mezi skutečným a falešným džusem. I tady se projevil velmi pragmaticky: dal přednost opravdovému.
Představivost? Možná
Podle spoluautora studie Christopher Krupenye výsledky naznačují, že alespoň někteří lidoopi mohou mít mentální schopnosti přesahující přítomný okamžik. Jinými slovy, možná opravdu nejsme jediný druh s bohatým vnitřním světem, který dokáže pracovat s abstrakcí.
Ne všichni vědci ale toto přesvědčení sdílí. Podle evolučního biologa Martina Surbecka, který studuje šimpanze bonobo ve volné přírodě, výsledky sice naznačují, že někteří lidoopi dokážou chápat předstírané situace, zároveň ale upozorňuje, že zatím nevíme, k čemu a zda tuto schopnost v přirozeném prostředí využívají a či ji vůbec využít dokážou.
Ještě skeptičtější je biolog Daniel Povinelli. Podle něj nelze s jistotou říct, zda Kanzi chápal imaginární objekty „v lidském smyslu“, nebo zda jen sledoval, který kelímek nebyl „vylitý“. Studie podle něj spíše ukazuje, že Kanzi uměl velmi dobře sledovat složité, člověkem vedené interakce, než že by definitivně dokazovala existenci představivosti.
Svět ohrožených příbuzných
Bastosová nicméně doufá, že by její výzkum mohl přispět k širší debatě o tom, zda zvířata dokážou rozlišovat mezi „tady a teď“ a abstraktnějšími rovinami reality – například při plánování budoucnosti nebo při hře. Další výzkum s Kanzim už ale nebude možný, neboť slavný šimpanz zemřel loni ve věku 44 let.
Jeho příběh ale tak trochu pokračuje. Podle Krupenyeho může studie nejen posunout výzkum zvířecí mysli, ale také zvýšit zájem o ochranu bonobů, kteří patří mezi ohrožené druhy. Kanzi tak možná přispěl k tomu, abychom si položili nepohodlnou otázku: jak výjimeční jako lidé vlastně jsme – a s kým sdílíme schopnost představovat si svět jinak, než jaký ve skutečnosti je?
