Konečně jsme se dočkali: Už i Evropa má své vlastní ceratopse
Nová analýza fosilií ukazuje, že Evropa hostila v době svrchní křídy rozmanitou skupinu rohatých dinosaurů.
Ceratopsové (Ceratopsia) byli velkou skupinou ptakopánvých dinosaurů svrchní křídy. Tito rohatí býložravci často žili ve velkých stádech, přičemž největší z nich dorůstali délky okolo 10 metrů. Mezi nejznámější patří Triceratops nebo Styracosaurus. Pro paleontology bylo velkou záhadou, proč jejich fosilie nacházíme jen v Severní Americe a Asii – a nikoliv v Evropě.
Nejstarší ceratopse známe z Asie, ale ohromný rozkvět zažili až v Severní Americe, kam se zřejmě dostali několikrát. Problém je v tom, že mnohem snazší cesta do Severní Ameriky tehdy vedla přes Evropu, a proto skutečnost, že jejich fosilie v Evropě chyběly, nedávala smysl. S pozoruhodným vysvětlením nyní přichází tým, který vedla britská paleontoložka Susannah Maidmentová z Přírodopisného muzea v Londýně.
Za nejlepšího kandidáta na „evropského“ ceratopse byl považován malý dinosaurus Ajkaceratops kozmai, který byl již dříve nalezen v Maďarsku. Jeho fosilie ale bohužel zahrnovala jen část tlamy a část odborníků jej proto řadila mezi iguanodonty – dinosaury s velmi odlišným vzhledem. Rozřešení přinesla nová a lépe zachovaná lebka ajkaceratopse. Detailní analýza ukázala, že ajkaceratops je skutečně ceratops, který navíc v Evropě nebyl sám.
Evropští příbuzní rohatých dinosaurů
Při podrobnějším srovnání si vědci uvědomili, že fosilie dříve popsaná jako samostatný druh Mochlodon vorosi ve skutečnosti patří do skupiny ceratopsů. To otevřelo dveře k širší revizi celé skupiny dinosauřích „omylů“. Mochlodon i další příbuzní byli řazeni mezi rhabdodontidy – skupinu, o níž se myslelo, že se brzy oddělila od iguanodontů, a která si vyvinula zvláštní tvary zubů i končetin.
Podle Maidmentové měli iguanodonti i ceratopsové společného předka a nezávisle na sobě si vyvinuli i podobný způsob života: chůzi po čtyřech, složité žvýkací aparáty a velké tělo. Jejich zuby a končetiny tak vypadají velmi podobně – zvlášť pokud máme k dispozici jen fragmenty fosilií.
Autoři studie došli k závěru, že i další druh, dříve známý jako Zalmoxes shqiperorum, je rovněž ceratops a měl by být přejmenován na Ferenceratops shqiperorum. Druhý zástupce rodu Zalmoxes by mohl patřit do stejné skupiny, ale v tomto případě si vědci zatím nechávají otevřená zadní vrátka.
Tato zjištění zapadají i do obrazu tehdejší Evropy jako soustavy ostrovů, které byly občas propojené pevninskými mosty. Takové prostředí bylo ideální pro vznik velké druhové rozmanitosti – izolované populace se mohly rychle vyvíjet vlastním směrem. Není tedy překvapivé, že na různých evropských ostrovech mohlo žít více druhů rohatých dinosaurů.
Změny v zařazení ale mají i širší dopady. Pokud se ukáže, že druhy řazené do rodu Zalmoxes spolu vlastně úzce nesouvisí, bude nutné tento rod rozdělit – a to jen pár let poté, co si získal popularitu díky dokumentární sérii Prehistoric Planet. Rhabdodontidy možná čeká kompletní systematická revize. Nová studie tak nejen zaplňuje prázdné místo na dinosauří mapě Evropy, ale zároveň ukazuje, jak snadno může být evoluční historie zkreslena, zvlášť pokud vycházíme jen z neúplných fosilií.
