Chirurgové dynastie Ming používali jako anestetikum jed z oměje. Naznačují to stopy nalezené na středověkých nástrojích
Moderní chemické metody odhalily na středověkých chirurgických nástrojích stopy látky z jedovatého oměje, která mohla pacientům před staletími poskytovat úlevu od bolesti při operacích.
Analýza zbytků na 600 let starých chirurgických nástrojích naznačuje, že lékaři dynastie Ming používali jako anestetikum jedovatý alkaloid získávaný z oměje. (foto: Shutterstock)
V roce 1974 byly v čínské hrobce váženého chirurga Sia Čchüan-a (Xia Quan), který žil přibližně v letech 1348 až 1411, objeveny jeho nástroje – rezavé kovové nůžky a pinzety. Už tehdy to sice vypadalo, že na nástrojích jsou nějaké zbytky po operacích, ale před padesáti lety ještě nebyly k dispozici technologie, které by dokázaly určit, zda na jejich železném povrchu zůstaly i nějaké chemické látky.
Badatelé, které vedl Cchung-cchang Čao (Congcang Zhao) ze Severozápadní univerzity v Číně, prozkoumali kousky červeného materiálu z těchto nástrojů metodou stimulovaného Ramanova rozptylu (SRS) a narazili na pozoruhodnou látku. Jsou přesvědčeni, že nástroje obsahují pravděpodobně nejstarší přímý chemický důkaz chirurgické anestezie. Jde o první objev svého druhu a současně také důkaz o vysoké úrovni medicíny za dynastie Ming.
Anestezie jedovatým omějem
Látkou používanou k anestezii byl podle vědců akonitin, velmi účinný neurotoxický alkaloid získávaný z jedovatých rostlin rodu oměj (Aconitum). S akonitinem se musí zacházet velice opatrně, což ukazuje na vyspělost tehdejší medicíny i hlubokou znalost rostlin.
Nůžky nalezené v hrobce chirurga Sia Čchüan-a se stopami akonitinu. (foto: Antiquity, Xue Ling, CC BY-SA 4.0)
Vědci se domnívají, že nalezený akonitin pochází z oměje druhu Aconitum carmichaelii, který se vyznačuje blankytně modrými květy a roste v Číně a okolních zemích. Dobové texty uvádějí, že lékaři používali několik metod ke snížení toxicity této látky. Patřilo mezi ně ošetření močí mladých chlapců, vaření v octu nebo namáčení v odvaru z černých sójových bobů.
Po těchto bezpečnostních úpravách byl připravený prášek s akonitinem nejspíš nanášen na pacientovu pokožku, aby znecitlivěl dané místo před bolestivým zákrokem.
Objev akonitinu na chirurgických nástrojích dokonale zapadá do historických záznamů a ukazuje, že lékaři dynastie Ming měli propracované znalosti bezpečné přípravy i podávání toxických sloučenin při léčbě.