Kryovulkány na mezihvězdném objektu 3I/ATLAS mění pohled na vznik komet
Mezihvězdnou kometou 3I/ATLAS otřásají erupce kryovulkánů. Vědci na ní detekovali množství kovů.
Astronomové sledují v pořadí již třetí známé mezihvězdné těleso, které prolétá Sluneční soustavou. V roce 2017 jsme objevili protáhlou planetku 1I/ʻOumuamua, o dva roky později mezihvězdnou kometu 2I/Borisov a před několika měsíci další mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Pro vědce je to skvělá příležitost rozšířit si obzory za hranice Sluneční soustavy. A jak se ukazuje, rozhodně to stojí za to.
V uplynulých týdnech mohli vědci v reálném čase sledovat, jak mezihvězdná kometa 3I/ATLAS začala zhruba ve vzdálenosti 2,5 AU od Slunce postupně zjasňovat. Zřejmě došlo k aktivaci celé vrstvy ledu komety, která na rozdíl od jiných komet postrádá prachový obal. Na kometě 3I/ATLAS podle všeho probíhá intenzivní kryovulkanismus, což čekal jen málokdo.
Podezřele kovová kometa
Dalším překvapením bylo, když vědci analyzovali záři komety. Její spektrum je totiž velmi podobné záři uhlíkatých chondritů, primitivních meteoritů z dávné minulosti, které obsahují hodně kovů, jako je železo nebo nikl.
Josep Trigo-Rodríguez ze španělského Institutu vesmírných věd (ICE – CSIC) a jeho kolegové se proto domnívají, že 3I/ATLAS má podobné složení. Podle vědců by takové složení mezihvězdné komety mohlo vysvětlit její mohutnou kryovulkanickou aktivitu. Jakmile se kometa zahřeje a roztaje na ní led, voda začne reagovat s kovy v nitru komety. Takové procesy by uvolnily další energii, která na ní pohánějí kryovulkány. Podrobnosti svého výzkumu vědci zveřejnili v doposud nerecenzované studii na preprintovém serveru arXiv.
Neobvyklá kombinace chemické aktivity za přítomnosti kovů a kryovulkánů se hodně liší od toho, jak si obvykle představujeme komety. Podle stávajících představ jsou komety špinavé sněhové koule s mizivým obsahem kovů a jejich aktivitu pohání Sluncem ohřívající ledový povrch. Jak se ale zdá, komety jsou mnohem rozmanitější.
