Na první pohled obyčejný ostrůvek v Tichomoří má neobvyklý původ. Vznikl z milionů skořápek, které po sobě zanechali dávní obyvatelé Fidži

U severozápadního pobřeží ostrova Vanua Levu v soustroví Fidži, u místa zvaného Culasawani, se nachází zvláštní ostrůvek obklopený porosty mangrovů. Jeho rozloha je jen okolo tří tisíc metrů čtverečních, o to zajímavější je ale jeho původ. Prakticky celý se skládá z ohromného množství schránek mlžů, které jsou promíchané s úlomky keramiky.

Ostrůvek objevil profesor geografie a ředitel výzkumného centra Sustainability Research Centre Patrick Nunn se svými kolegy v roce 2017. Následný průzkum pomocí radiokarbonového datování ukázal, že nejstarší vrstvy pocházejí přibližně z období kolem roku 760 n. l. 

Ostrov z odpadků

Vědci se domnívají, že tento ostrůvek je vlastně umělého původu a představuje vlastně odpad ze zpracování značného množství mlžů. Mají-li pravdu, znamená to, že ostrov nejspíš vznikl postupně, možná v průběhu celých staletí, když si obyvatelé Vanua Levu pochutnávali na škeblích. Jde tak vlastně o ostrov vytvořený z odpadků, jen v tomto případě jde o zcela přírodní materiál s příměsí keramiky. Podle alternativního a méně pravděpodobného výkladu mohl vzniknut navršením velkými vlnami nebo tsunami.

Ostrovy z odpadků bývají pro archeology zlatým dolem, protože ukrývají mnoho rozmanitých stop z dlouhého období lidské přítomnosti. Podrobnosti výzkumu ostrova u pobřeží Vanua Levu zveřejnil odborný časopis Geoarchaeology.

Objevený ostrůvek rovněž ukazuje, jak významný zdroj potravy byly a stále jsou mořské plody pro obyvatele ostrovů v Pacifiku. V některých dnešních komunitách ostrovanů představují jedlé druhy mlžů až okolo 15 procent stravy. Vědci také ocenili pomoc krabů, kteří vyhrabávají materiál z hloubky 30 až 50 centimetrů, čímž jim usnadnili odběr vzorků.