Rychle tající permafrost mění některé vodní toky v Arktidě v oranžové strouhy plné těžkých kovů

Když taje starobylý permafrost, která po dlouhou dobu svírala ledem krajinu Arktidy, není výsledkem jen to, že ve zdejších tocích přibývá voda. Tání dlouhodobě zmrzlé půdy ve skutečnosti rozpoutává v mnoha řekách a potocích Arktidy znečištění podobné důlní havárii. 

Podle výsledků nového výzkumu, publikovaného ve vědeckém časopise Science, se z celé řady arktických toků stávají kyselé strouhy plné kovů. Tání permafrostu odkrývá sulfidické minerály, které následně reagují s kyslíkem a vodou, což je proces podobný tomu, který vzniká při důlním znečištění. Tyto reakce uvolňují do okolních vod kyseliny a těžké kovy, například zinek, nikl, kadmium nebo hliník.

Špinavá voda v Arktidě

Vedoucí výzkumného týmu Sean Carey z McMasterovy univerzity pracuje v Yukonu už od poloviny 90. let. Jeho práce se soustředila na budování vztahů s místními lidmi a na vytváření dlouhodobých monitorovacích stanovišť, která mají pomoci pochopit, jak severní vodní systémy reagují na změny životního prostředí.

Při analýze stopových množství kovů ve vodě byli vědci svědky dramatických změn téměř v reálném čase. „Co nás šokovalo, byla rychlost, s jakou se to odehrálo,“ přiznává Elliott Skierszkan z Carletonské univerzity. „Očekávali jsme změny během desetiletí, ale během dvou let od roku 2023 jsme sledovali prudký propad pH k vysoce kyselým hodnotám a potoky zbarvené do oranžova.“ 

„Pozoruhodná je jak rychlost, tak rozsah,“ doplňuje Matthew Lindsay z Univerzity Saskatchewanu. „Kvalita vody v některých z těchto toků se zhoršuje extrémně rychle a všude tam, kde podloží obsahuje sulfidické minerály, vidíme tento proces ve značném rozsahu, napříč celými regiony.“