Nezlomní ochránci země: Znáte největší hrady světa?
Výzva pro dobyvatele a zároveň symbol ochrany pro zemi, kterou střežily. Hradby se staly jedním z největších výdobytků civilizace a neobešlo se bez nich žádné sídlo od vzniku prvních států na severu Afriky a Blízkém východě. Největšího rozkvětu v mohutnosti i konstrukční dokonalosti však hrady dosáhly až mezi 15. a 17. stoletím.
Bílý jeřáb
Himedži | 4,2 ha | Japonsko
Přes nesmírně bohatou historii se v Japonsku zachovalo pouze málo hradů. Čestnou výjimku tvoří ten v půlmilionovém městě Himedži, který dosáhl největšího rozmachu na přelomu 16. a 17. století, kdy do jeho komplexu přibyly poslední z 83 budov. Díky svým zářivým zdem proslul v zemi vycházejícího slunce jako Bílý jeřáb. (foto: Shutterstock)
Bělostný strážce Spiše
Spišský hrad | 4,2 ha | Slovensko
Vysoký skalní ostroh mezi dnešními regiony Spiš a Šariš chránil tamní obyvatele proti nepřátelům už před sedmi tisíci let. Na budování hradu se pak podíleli i mistři ze severní Itálie a odvedli dobrou práci. Stavba odolala nájezdům Mongolů a Turků a představovala centrum moci uherského státu na území dnešního Slovenska. V 18. století už však nebyla pro bydlení pohodlná a tehdejší vlastníci Čákiové ji opustili, načež se postupně rozpadala. (foto: Profimedia)
Mocný pilíř víry
Hohensalzburg | 5,5 ha | Rakousko
Hrad Hohensalzburg nechal roku 1077 spolu s několika dalšími pevnostmi vybudovat salcburský arcibiskup Gebhard – jenže nikoliv jako ochranu před nepřáteli zvenčí, ale před svým vlastním císařem Jindřichem IV. Tehdy totiž zuřil v Evropě tzv. spor o investituru, tedy právo jmenovat církevní představitele, o které se přetahoval římský císař s papežem. V průběhu věků se hrad stal tradičním útočištěm pro arcibiskupy během válek a povstání. (foto: Shutterstock)
Pýcha Británie
Windsorský hrad | 5,5 ha | Velká Británie
Windsorský hrad založil jako skromnou pevnost někdy po roce 1066 Vilém Dobyvatel, aby tak pro Normany zajistil zemi právě uzurpovanou z rukou Anglosasů. Devět století přestaveb za sebou zanechalo komplex bašt, rozlehlých nádvoří a paláců, které se staly symbolem anglické a později britské koruny. Každý rok v červnu se zde koná slavnostní procesí podvazkového řádu, jednoho z nejvyšších ocenění, jaké lze v Británii získat. (foto: Shutterstock)
Stařec z doby bronzové
Burghausen | 5,7 ha | Německo
Dlouhý a úzký hřeben nad dolnobavorským městem Burghausen sloužil jako opevněné útočiště už v době bronzové. Největší slávu si však hrad ukousl až v 15. století, kdy jej bavorská knížata nechala rozšířit po celé délce kilometrového hřebene. Tak se do něj podařilo vtěsnat pět nádvoří, z nichž každé obývali lidé jiných profesí: Na prvním stávaly stáje, pekařství či pivovar, naopak na pátém – nejblíž tvrzi – žili hradní úředníci a vážení řemeslníci. (foto: Shutterstock)
Tisíc let historie
Pražský hrad | 6,7 ha | Česko
Sídlo českých knížat, králů a později i prezidentů – Pražský hrad je z pohledu zahraničních turistů nejznámější budovou v ČR. Koncem 9. století, v době úpadku Velkomoravské říše, bylo hradiště na skalním ostrohu zvaném Praha spíš skromnou stavbou, pod patronací Přemyslovců se však stalo výkladní skříní jejich vzrůstající moci. Skutečně impozantní vzhled mu dodaly přestavby za Přemysla Otakara II. a Karla IV.; úpravy pak pokračovaly po celou jeho historii, a na hradě tak lze vidět i moderní stopy slovinského architekta Josipa Plečnika. (foto: Shutterstock)
Indický obr
Mehrangarh | 8,2 ha | Indie
Pevnost Mehrangarh v indickém Džódpuru se pyšní jednou z nejmasivnějších siluet, jaké lze v pevnostní architektuře spatřit. A ačkoliv se o ní mluví jako o „pevnosti“, jde současně o luxusní palác, který sloužil potřebám dynastie Rathorů, jež dosáhla vrcholu mezi 15. a 17. stoletím. Protože oblast trpí nedostatkem vodních zdrojů, nechal se prý jako oběť za ochranu hradního pramene dobrovolně pohřbít jistý Radžaram Meghwal. Král se pak za odměnu postaral o jeho rodinu. (foto: Shutterstock)
Mariánský štít řádu
Malbork | 14,3 ha | Polsko
Zájmy expanzivního řádu německých rytířů měla v Pobaltí chránit mohutná citadela, která je na rozdíl od mnoha svých „kolegyň“ kompletně postavená z cihel. Marienburg neboli Mariánský hrad (dnes známý spíš pod polským jménem Malbork) se stal základnou pro násilnou christianizaci pohanských kmenů Baltů a Prusů. Odolával i během válek s polským státem a za jeho pokořením stáli až v roce 1456 čeští žoldnéři: Protože se řád potýkal s finančními těžkostmi, nedostali zaplaceno, čehož šikovně využil polský generál Ctibor z Ostoje – slíbil jim žold výměnou za to, že opustí hradby. Králi Kazimírovi pak stačilo do hradu triumfálně vjet. (foto: Shutterstock)
