Nizozemsko má cyklostezku z recyklovaného toaletního papíru

Rozvoj a údržba cyklistické infrastruktury je v Nizozemsku samozřejmostí. Jak by také ne, když se tato země může pochlubit 35 000 kilometrů cyklistických stezek. Většina z těchto stezek je dlážděna asfaltem, konkrétně typem OGFC, který je na povrchu relativně hrubý, jeho svrchní vrstva je ale částečně porézní a lépe odvádí vodu. Odvod vody z povrchu vozovek je v Nizozemsku důležitým bezpečnostním opatřením, průměrný roční úhrn srážek je zde 70 až 90 centimetrů za rok (pro srovnání v Česku to v loňském roce bylo jen 63,7 cm).

Druhý život toaletního papíru

Přes svoje nesporné výhody má OGFC asfalt i jednu nevýhodu, na jeden kilometr vozovky je ho zapotřebí více než u jiných asfaltových směsí. Řešením, alespoň podle ředitele KNN Cellulose Erika Pijlmana, je zahuštění OGFC asfaltu celulózou.

Celulózu lze podle Pijlmana poměrně jednoduše a levně získat z odpadní vody. V současné době se filtrovaný odpad z odpadní vody suší a poté spaluje. Spalování kromě ekologického hlediska představuje i poměrně zásadní finanční náklady. Celulóza, zejména ta z toaletního papíru přitom představuje užitečnou surovinu.

KNN proto společně s firmou CirTec vyvinuli technologii, umožňující extrahovat z odpadního kalu vlákna celulózy. Zachycená a vyčištěná vlákna tvoří šedý načechraný materiál, ze kterého lze vyrobit téměř cokoliv – od izolace, biopaliv, textilu, buničiny a papíru až po nejrůznější filtry. Použití takto získané celulózy je takřka nekonečné. 

„Jen málokomu by se asi líbila představa obalu na pizzu vyrobeného z recyklovatelného toaletního papíru. Přestože celulóza prochází procesem sterilizace, materiál nachází uplatnění tam, kde nedochází k přímému kontaktu s lidmi,“ říká o možném využití celulózy Erik Pijlman.

TIP: Světlo bez elektřiny: Polsko má první cyklostezku se světélkujícím povrchem

Naproti tomu využití celulózy jako příměsi pro asfalt se jeví jako praktické a efektivní. Takto vylepšená směs dokonce zlepšuje vlastnosti OGFC asfaltu, který lépe drží a je odolnější vůči působení vody. První stavbou, kde celulóza z odpadní vody našla své uplatnění, je přibližně kilometr dlouhá cyklistická stezka spojující Leeuwarden a Stiens v provincii Frísko na severu Nizozemska. O projekt již ale projevili zájem i radní v Amsterdamu a Groningenu.

Podle guvernéra Fríska Michiela Schriera je zatím příliš brzy na hodnocení, zda se terciální celulóza stane plnohodnotným materiálem pro dopravní infrastrukturu, první výsledky jsou ale více než optimistické.