Německá armáda vyvíjela obrněné automobily s primárně průzkumným posláním dlouho před nástupem nacistů k moci, ale teprve Hitlerův program přezbrojení a doktrína bleskové války přinesly této kategorii techniky skutečný rozmach. Nejprve se zrodil čtyřkolový obrněnec SdKfz 221 a jeho přímý „potomek“ SdKfz 222.

Evoluce kolových obrněnců

Následovalo šestikolové vozidlo SdKfz 231 a předválečný německý vývoj na tomto poli vyvrcholil v podobě příbuzného SdKfz 231 (8 Rad), který měl osm kol. Rostl nejen výkon motorů a tloušťka pancíře, ale zlepšovala se i palebná síla: průzkumné obrněnce začínaly jen s kulomety, ale obě verze SdKfz 231 se již mohly chlubit kanóny ráže 20 mm.

Osmikolový typ vznikl i ve verzi, která sice neměla věž, zato nesla 75mm kanón s krátkou hlavní. Všechny německé předválečné kolové obrněnce se velice osvědčily v západní Evropě, jenže na bojišti severní Afriky narazily. Jejich konstrukce totiž nezvládala zdejší extrémní podmínky a v ohromných pouštních prostorách jejich dojezd nedostačoval. Německá armáda proto v roce 1940 sestavila specifikace pro nový kolový obrněnec, jehož vývojem pověřila zbrojovku Büssing-NAG, jež dříve vyvinula SdKfz 231.

Ta zkonstruovala nový osmikolový podvozek, na nějž usadila samonosnou pancéřovanou karosérii s otáčivou věží. Toto vozidlo bylo zřetelně nižší než jeho poměrně vysocí předchůdci, avšak přesto mělo větší světlou výšku (vzdálenost mezi zemí a nejnižším bodem podvozku). Výsledný stroj dostal název SdKfz 234 a při zběžném pohledu připomínal osmikolový SdKfz 231 (8 Rad), od něhož se dal odlišit podle mohutného jednodílného blatníku a věže s větším dělem.

Věž pocházela ze zastaveného programu lehkého tanku Leopard a byl v ní umístěn 50mm kanón KwK 39/1 se zásobou 55 nábojů a 7,92mm kulomet MG 42 s 1 950 náboji. Ničivá síla vozidla tak v podstatě odpovídala lehkému tanku PzKpfw III.

Čtveřice základních variant

Výše uvedené charakteristiky měla první sériová podoba vozidla SdKfz 234, jež nesla poněkud nelogicky název Schwere Panzerspähwagen (těžké obrněné průzkumné vozidlo) SdKfz 234/2. Přezdívalo se jí ale jednoduše Puma. Sériově se vyráběl od podzimu 1943 a teprve na jaře 1944 se začala dodávat i protiletadlová varianta s označením SdKfz 234/1.

Nesla otevřenou věž s rychlopalným 20mm kanónem KwK 38 a 7,92mm kulometem MG 34. Později se objevily ještě dvě modifikace osmikolového obrněnce bez věže, a sice SdKfz 234/3 s krátkým dělem KwK 51 ráže 75 mm a skutečně impozantní SdKfz 234/4 (neboli Pakwagen), který sice vznikl ke konci války jako zoufalá improvizace, ale i tak představoval obávanou zbraň, neboť jeho 75mm protitankový kanón PaK 40 L/46 si dokázal poradit s většinou spojeneckých tanků.

Dlouhodobě si ale největší význam udržel průzkumný obrněnec SdKfz 234/2 Puma, který byl sice do výzbroje zaveden příliš pozdě na nasazení v Africe, zato se však mimořádně osvědčil na východní frontě. Zásluhu na tom měl nepochybně i vynikající vzduchem chlazený dieselový motor z kopřivnické Tatry.

SdKfz 234/2 směřovaly primárně k obrněným průzkumným praporům, které se přidělovaly k obrněným či pěším divizím. Každý prapor měl (samozřejmě vedle jiné techniky) obrněnou průzkumnou četu, jejíž tabulkový stav čítal v roce 1944 šest osmikolových vozů, tedy typů SdKfz 231 (8 Rad) či SdKfz 234/2. Na počátku války se výrazně projevovala návaznost těchto praporů na lehkou kavalérii, jelikož jejich úkol spočíval opravdu pouze v získávání informací a při kontaktu s nepřítelem se měly okamžitě stáhnout.

S tím, jak ale třetí říše přecházela do obrany, se i průzkumné útvary stále výrazněji zapojovaly do přímých bojů, při kterých se velká palebná síla SdKfz 234/2 velmi hodila. Sériová výroba proto běžela až do března 1945 a není bez zajímavosti, že je zdokumentováno bojové nasazení SdKfz 234/2 v květnu 1945 proti Američanům v západních Čechách.

Image

Čtěte také

Obrněný automobil BA-64 (1): Průzkumník jménem Bobik

USS Harry S. Truman (CVN-75) je letadlová loď Námořnictva Spojených států třídy Nimitz. Její stavba byla zahájena v roce 1993 a po třech letech dokončena. Od roku 1998 je v aktivní službe (plánovaná životnost 25 let) a loni se například zůčastnila náletů proti Islámskému státu. Jedná se o osmou postavenou jednotku této třídy. Celkem třída Nimitz čítá 10 lodí vyrobených mezi lety 1968-2009. Postupně bude nahrazována loďmi třídy Gerald R. Ford. Při plném obsazení čítá posádka  USS Harry S. Truman 3 200 členů a na palubě může nést až 90 letadel a vrtulníků.

Šalamounovy ostrovy jsou ostrovní stát v západní části Oceánie, východně od Nové Guineje, severovýchodně od Austrálie. Zahrnují velké množství ostrovů různé velikosti.

Podle nové australské studie má stoupající hladina oceánu na svědomí celkem pět ostrovů tohoto souostroví, které již zmizely ve vlnách. Šest dalších ostrovů je přitom vážně poškozeno.

TIP: Stoupající hladina moří ohrožuje miliony Američanů

Zmizelé ostrovy byly vlastně korálové útesy porostlé vegetací, o rozloze do 12 akrů (necelých 5 hektarů). Příležitostně se na nich zastavovali místní rybáři, trvale na nich ale nikdo nežil. Vzestup oceánu bude podle všeho pokračovat, takže v Šalamounových ostrovech ještě mořské vlny neřekly své poslední slovo.

V porovnání s jinými primáty žijeme nápadně déle. Také máme více potomstva, více tělního tuku i kratší střeva. A jak každý jistě ví, máme relativně hodně velké mozky.

Takové charakteristiky jsou energeticky velmi nákladné. K jejich bezproblémovému provozu potřebujeme pokud možno intenzivnější metabolismus celého organismu.  Lidé jsou totiž v tomto ohledu paradoxní. Reprodukujeme se docela často a máme velké potomky. Zároveň ale žijeme rekordně dlouhé životy a máme největší mozky ze všech lidoopů.

TIP: Elitní sportovci mají mozek o 82 procent rychlejší

Vědci potvrdili, že nás evoluce vybavila zrychleným metabolismem, který pracuje s větším množstvím energie, než je tomu u šimpanzů, bonobů, orangutanů i největších lidoopů, goril. 

Zatímco zatmění Slunce, během kterého nám sluneční disk nakrátko zakryje blízký Měsíc, můžeme vidět až několikrát do roka, okamžik, kdy se mezi Zemi a Slunce postaví jiná planeta, patří mezi vzácné nebeské úkazy. V úvahu totiž přichází pouze dvě tělesa: Merkur a Venuše.

Pokud se některé z nich ocitne na spojnici Země-Slunce, můžeme jeho temný kotouč spatřit na pozadí zářivého slunečního disku. Dojde tedy k „malému“ zatmění, kdy úhlově výrazně menší planeta zakryje nepatrnou část Slunce. Výjimečnost celé události dokresluje i suchá řeč čísel - Merkur přejde přes sluneční disk v průměru třináctkrát za století.

Co se bude dít na obloze?

Nezabrání-li nám v tom mraky, pak se krátce po čtvrt na dvě objeví temný kotouček planety Merkur u levého okraje naší denní hvězdy. V dalších hodinách budeme sledovat, jak se posouvá středem slunečního disku směrem k dolnímu okraji. Než ale dojde k jeho výstupu, Slunce nám zapadne za obzor. Nejhezčí pohled bude mezi 14. a 17. hodinou.

Vzhledem k úhlové velikosti planety, však bude celý úkaz pozorovatelný pouze dalekohledy. Merkur má totiž úhlový průměr jenom 12 vteřin! Pod stejným úhlem vidíme korunovou minci ve vzdálenosti asi 350 metrů! Přesto všechno lze Merkur snadno poznat. Na rozdíl od slunečních skvrn, které představují chladnější místa na povrchu Slunce, bude tato „umělá skvrna” pěkně kruhová a zřetelně tmavší než sluneční skvrny (budou-li se na Slunci vůbec nějaké skvrny vyskytovat).

Jak tranzit Merkuru bezpečně pozorovat?

Pokud máte doma dalekohled na stativu, můžete se na úkaz podívat sami. Jednoduše dalekohled namiřte na Slunce (rozhodně se do něj však nedívejte přímo). Potom zhruba dvacet, třicet centimetrů za okulárem přidržte čistý bílý papír – a světlé kolečko, které se vám na něj promítne, je obraz Slunce. Jestliže nebudou jeho okraje ostré, zkuste papír přiblížit či oddálit a pohrajte si i s ostřením. Pokud budete mít štěstí, pak se v kotoučku objeví více či méně nápadné skvrnky – ty sluneční – a samozřejmě i kruhová silueta Merkuru. Mějte přitom na paměti, že přímé pozorování Slunce bez jakýchkoli ochranných filtrů (ať už očima nebo dalekohledem) může vést k trvalému poškození vašeho zraku. Postupujte tedy více než obezřetně!

Pokud si chcete tranzit Merkuru opravdu vychutnat, navštivte nejbližší hvězdárnu – tematický program připravila například Hvězdárna a planetárium v Brně. Celou událost lze sledovat i na www.zeremevesmir.cz, kde je připravený přímý přenos tohoto mimořádného úkazu.

Slavné červené telefonní budky jsou pro mnoho Britů symbolem jejich kultury. Nedávno získaly ocenění nejlepší britský design všech dob. V éře chytrých telefonů už jsou ale poněkud nadbytečné. Newyorská společnost Bar Works teď přišla s nápadem, jak pro umírající telefonní budky najít využití.

TIP: Kancelář může vypadat i jako zábavní park

Budky v Londýně, Edinburghu a Leedsu hodlá firma předělat na malé kanceláře pro podnikatele. Pilotní část projektu počítá s využitím 14 budek, přičemž další mohou následovat. Každou z těchto telefonních budek, které nazývají „Pod“, firma vybaví velkou obrazovkou bezdrátovou myší, tiskárnou, skenerem, power bankou pro dobíjení baterií, Wi-Fi signálem, automatem na nápoje, a také klimatizací.

Obdobné projety ostatně existují i jinde - v Česku například fugují vysloužilé telefonní budky jako knihovny, v Japonsku z nich zase jistá umělecká skupina vytvořila akvárium, v Británii se v některých z nich prodává pivo, slouží jako malé galerie a jinde v nich najdete třeba defibrilátor.

Potupa před Vídní ale nebyla jedinou porážkou, které Přemysl Otakar od svého soka utržil. Už dva roky před bitvou přišel o rakouské země a co víc, kvůli Rudolfovi se dostal do střetu s církví.

Služba za ústupky

Přemysl Otakar II. se dlouhou dobu prezentoval jako věrný příznivec papežů, kterých se za dobu jeho vlády vystřídalo několik. S jejich požehnáním se vydával i na křížové výpravy do Pruska a prezentoval se jako bojovník proti pohanským Kumánům z Uher. Římská kurie mu to splácela různými ústupky, ale v důležitých věcech mu nepomohla – například ve snaze o povýšení Olomouce na arcibiskupství či v úsilí o uznání nemanželského syna za následníka trůnu. Spojení s papežstvím mu také rakouští a němečtí historikové mnohokrát vytýkali a nazývali ho s opovržením papežencem.

TIP: Špinavé zákulisí papežské volby: Konkláve, která vešla do dějin

Ovšem po roce 1273 podpořil papež Řehoř X. nového římského krále Rudolfa, byť si Přemysla nechtěl rozhádat. A když potom Řehoř X. v lednu 1276 zemřel, vystřídali se v během jediného roku na Svatém stolci čtyři papežové. I toho využil Rudolf Habsburský, aby přesvědčil mocné porýnské arcibiskupy, že je dobré Přemysla kromě říšské klatby také exkomunikovat z církve a pohrozit tím i všem jeho spojencům. Náhle se z křižáka stal bezbožný pohan a spojenec bezvěrců, jak ho nazýval Habsburk. Což bylo obzvláště pikantní, když se naopak Rudolf spojil s uherským králem a jeho Kumány. Ale na nějaké detaily „pravdy“ přece propaganda nehledí.

Kombinované pozorování rentgenové observatoře Chandra a Planckova teleskopu ukazuje, jakou rychlostí se od časů Velkého třesu rozpíná vesmír. Astronomové se zaměřili na více než 300 galaxií a hvězdokup v různých částech vesmíru. Tyto obří objekty udržuje pohromadě gravitace. Astronomové zjistili, že se chovají podobně jako známé matrjošky - masivnější a hmotnější jsou vlastně en zvětšenou kopií těch menších. Rozdíl v jejich velikostech tak umožňuje určit jejich přesnou vzdálenost a tím i rychlost rozpínání vesmíru. 

Kombinovaný snímek zobrazuje galaxii Abell 1835 ze souhvězdí Panny, vzdálenou 3 miliardy světelných let od Země, MS 1455.0+2232 ze souhvězdí Pastýře, vzdálenou 3,1 miliardy světelných let, RXJ 1347.5-1145 ze souhvězdí Panny, vzdálenou 4,1 miliardy světelných let a ZWCL 3146 ze souhvězdí Sextantu, vzdálenou 3,3 miliardy světelných let od Země.

13. května 1779 dostala Marie Terezie ke svým dvaašedesátým narozeninám vskutku netradiční dárek. Podpisem Těšínského míru byla ukončena válka o bavorské dědictví, v níž se, stejně jako před lety, střetly rakouské a pruské zájmy.

Příčina se v podstatě sama nabídla. Když roku 1777 zemřel poslední člen starobavorské větve Wittelsbachů Maxmilián Josef, nezanechal po sobě žádného dědice a práva na Bavorsko tak přešla na falckého kurfiřta, který pocházel z téhož rodu. Josef II. celou záležistost bedlivě pozoroval a neváhal využít příležitosti a nabídnout Karlu Theodorovi výměnou za Bavorsko Rakouské Nizozemí.

TIP: Boj o bavorské dědictví: Jak se válčilo za bramborové vojny?

Když pruský král Fridrich II. zjistil, že jeho říšský soukmenovec nabídku přijal, zuřil. Nejen, že tím byla narušena rovnováha sil na německém území, ale co víc, Rakouskem. Netrvalo dlouho a rozpoutal se nový konflikt. Protože se vojáci často živili bramborami a švestkami, vešel do dějin jako „bramborová válka“ či „švestková mela“. Přestože stál střet Prusko obrovskou sumu peněz i lidských životů, dosáhl Fridrich II. svého a Rakousko se muselo z Bavorska stáhnout.

Ještě sice úplně neporoučíme větru a dešti, jsme ale na dobré cestě. Už máme k dispozici chemické látky, s nimiž lze vyvolat tvorbu mraků, a pak i déšť. Teď jde jenom o to, jak je dostat na oblohu.

Společnost Desert Research Institute (DRI) se to rozhodla svěřit dronům. S jejich použitím bychom mohli měnit počasí bezpečněji a levněji.

TIP: Drony mohou i zakládat požáry

Americká Federální letecká správa FAA (Federal Aviation Administration) nedávno udělila společnosti Desert Research Institute povolení testovat dešťové drony do výšky 365 metrů. Stroje s rozpětím křídel 3,6 metru a o váze 25 kg jsou pro tyto úkoly ideální. Vydrží dlouho ve vzduchu a jsou odolné vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám.