Nová generace tanků? Vize hybridního tanku a zrod Centurionu Mk 13

Konstruktéři tanků již desítky let řeší opakující se rébus, totiž správný poměr mezi palebnou silou, pancéřovou ochranou a pohyblivostí. Bitvy ve druhé světové válce znamenaly nesmírně rozsáhlý a cenný zdroj informací, na jejichž základě se pak inženýři i generalita rozhodovali. Kromě profesionálních odborníků ale tato otázka zaujala i novináře, jak ukázal mimo jiné britský časopis The Illustrated London News.  V září 1950 přinesl hypotetický koncept vozidla pod označením „Composite Tank“.

Řešení ze SSSR a USA

Autor designu hodnotil nejen zkušenosti z druhé světové války, ale rovněž poznatky z Koreje, což jej dovedlo k závěru, že optimální tank by měl spojovat rysy sovětského T-34 a amerických strojů. Legendární sovětský obrněnec disponoval kvalitním 85mm kanonem a nízkou siluetou, ale trpěl i některými nedostatky, jako stísněným vnitřním prostorem a tehdy už nedostatečným pancířem. Americké tanky sérií Pershing a Patton (tedy M26, M46, M47 a M48) nesly 90mm kanon a silnější pancéřování, ovšem za cenu větších rozměrů a horší pohyblivosti. 

Autor projektu proto navrhl cosi, co spojovalo úspěšná řešení z obou konstrukčních škol. Jeho hybridní tank disponoval dělem kalibru 90 mm a ocelovým pancéřováním o maximální síle 127 mm, kdežto pohon zajišťoval vzduchem chlazený motor s výkonem 670 kW. Vozidlo mělo nabídnout především vysokou ničivou sílu a výtečnou pohyblivost, a tudíž se obětí kompromisu v jeho případě stala ochrana. Autor totiž vyznával tehdy hodně častý názor, že spolehlivá odolnost proti nejlepším průbojným střelám by nevyhnutelně vážila tolik, že by se negativně podepsala na pohyblivosti. Této filozofie se držel například Leopard 1, jelikož jeho tvůrci se spokojili s ochranou vůči střelám menších ráží a navrhli celkem lehké vozidlo, jež mělo přežít zejména díky rychlosti a nízké siluetě.

Zrod koncepce MBT

Mohlo by se zdát, že z úsilí spojit řešení různých konstrukčních škol vzejde spíše kočkopes, reálné příklady takového přístupu však existují. Když se rodil evropský „Standard-Panzer“, ze kterého vznikl zmíněný Leopard 1 a také francouzský AMX-30, existoval požadavek, aby se uplatnila řešení z nejlepších německých a sovětských typů. Je však zajímavé, že vizi „Composite Tank“ navrhla právě Velká Británie, jejíž armáda vlastnila vysoce povedený tank nastupující generace, totiž slavný typ Centurion. 

Jeho design se zrodil koncem války na základě komplexního poučení z provozu starších britských tanků a obvykle se považuje za jeden z prvních typů kategorie MBT (Main Battle Tank). Zmíněný pojem vznikl v USA pro vozidla spojující univerzální povahu středních, odolnost těžkých a rychlost lehkých tanků. Popsaná kombinace se neobešla bez velkého pokroku v technologiích zbraní, pancířů a motorů, a tudíž rovněž u centurionu trvalo, než dozrál, aby naplno využil svůj potenciál. 

Londýn každopádně nepodlehl dobové módě, která obětovala pancíř, a navrhl tank se solidní ochranou. Když potom centurion získal nový kanon a dieselový motor, stal se z něj skutečně excelentní stroj. „Hybridní tank“ zůstal pouze na stránkách časopisů, kdežto kvality FV4007 Centurionu výmluvně prokazuje fakt, že některé jeho varianty slouží ještě dnes. 

---

Čtěte také:

Tank T-34: Sovětská legenda, která vyhrála 2. světovou válku

Jeden z nejznámějších tanků v dějinách představoval sovětský T-34. Vyrobilo se ho více než 50 000 kusů.