Od nihonia po oganesson: Kam až sahají hranice periodické tabulky prvků
Jaký je nejnovější prvek v periodické soustavě prvků? Odpověď se skrývá v laboratořích, kde se pomocí urychlovačů částic rodí látky, které v přírodě vůbec neexistují.
Od Mendělejevových časů se periodická tabulka rozrůstá spolu s naším poznáním vesmíru. Každý nový prvek je důkazem, že lidská zvědavost nezná hranic – a že ani tabulka prvků ještě zdaleka nemusí být úplná.
Poslední aktualizace periodické tabulky se odehrála v roce 2016, kdy přibyly hned čtyři prvky, takže je sedmá perioda kompletní. Tři z „nováčků“ dostali názvy podle míst, kde se je podařilo objevit: Jedná se o nihonium s atomovým číslem 113, moscovium (115) a tennessin (117). Prozatím nejvyšší číslo, konkrétně 118, nese oganesson – pojmenovaný na počest ruského jaderného fyzika Jurije Oganesjana.
Všechny čtyři nejnovější prvky představují vysoce nestabilní supertěžké kovy, v přírodě se tedy nevyskytují a byly „vyrobeny“ v laboratořích. Ke spojování iontů, jež může vést ke vzniku nového prvku, slouží urychlovače částic. Tyto uměle vytvořené elementy však existují jen zlomek sekundy, než se rozpadnou.
Někteří odborníci se přitom domnívají, že vlastně neexistuje žádné omezení počtu prvků, které může tabulka obsahovat. Předpovídají tudíž vznik osmé řady a jejím prvním členem by se mohlo stát dosud neobjevené hypotetické ununennium (119). Nechme se proto překvapit, zda a kdy se periodické tabulky na stěnách školních učeben chemie začnou znovu přepisovat.
